Bush dal Husajnovi 48 hodin, Irák ultimátum odmítl

Bagdád podle očekávání odmítl ultimátum Washingtonu a varoval, že útok USA by byl vážnou chybou. "Irácká strana odmítá souhlasit s tím, co řekl Bush. Bude to skutečně špatným řešením pro celou oblast, pro Irák, pro USA ... a pro lidstvo," prohlásil irácký velvyslanec při OSN  Muhammad Dúrí. Podle Bagdádu válka destabilizuje nejen oblast Perského zálivu, ale i další regiony světa. 

Irácká reakce se dala čekat, protože ministr zahraničí Nádží Sabrí už v pondělí jakékoli ultimátum odmítl.

Všech padesát šet zbrojních inspektorů OSN spolu s osmdesáti pomocníky odletělo ráno z Iráku na Kypr. Druhé letadlo už je připraveno evakuovat z iráckého hlavního města také stovku humanitárních pracovníků OSN.  

"Je to škoda, ale musíme odjet. Bylo to rozhodnutí na nejvyšší úrovni," řekl mluvčí Monitorovací, ověřovací a inspekční mise Hiro Ueki, když konvoj čtyř minibusů opouštěl budovu OSN na okraji iráckého hlavního města.

Generální tajemník OSN Kofi Annan nařídil už včera veškerému personálu OSN, včetně zbrojních inspektorů i humanitárních pracovníků, aby opustili zemi vzhledem k tomu, že Spojené státy chystají vojenský útok. Podle Annana příkaz k evakuaci se týká zbrojních inspektorů i humanitárních pracovníků a pozorovatelů v demilitarizované zóně podél irácko-kuvajtských hranic.

Kvůli tomu také zastavuje program OSN, který umožňuje Iráku výměnou za prodej ropy nakupovat potraviny a léky.

V nočním projevu Bush dále uvedl, že USA a jejich spojenci nyní přebírají zodpovědnost a dodal, že má svrchovanou pravomoc použít sílu v zájmu národní bezpečnosti, kterou ohrožuje Irák svými zbraněmi hromadného ničení a napojením na teroristy, jimž může ničivé zbraně dát. Dodal, že právo na použití síly vyplývá z rezolucí OSN k Iráku přijatých na počátku devadesátých let a z rezoluce 1441, která byla schválena loni.

Bush ve svém projevu k národu uvedl, že Rada bezpečnosti OSN nedostála své zodpovědnosti, a tak musejí rozhodnutí vzít na svá bedra Spojené státy. Sdělil současně Iráčanům, že jde o osvobození od diktátorského a krutého režimu, proti kterému je vojenská akce namířena.

Irácké vojáky vybídl, aby nebojovali za umírající režim, a upozornil je, že nebude brán ohled na pozdější výmluvy, že jednali na rozkaz. Podle Bushe budou souzeni za válečné zločiny.

Irácký režim varoval před zničením ropných vrtů, které jsou národním iráckým bohatstvím a poslouží při obnově země.

Francie nadále odmítá útok. Úřad francouzského prezidenta v reakci na noční prohlášení amerického prezidenta označil Bushovo ultimátum za "jednostranné řešení", které je v rozporu s vůlí Rady bezpečnosti OSN.

 "Ultimátum bylo adresováno Iráku bez konzultací s Radou bezpečnosti OSN. Toto jednostranné rozhodnutí je v rozporu s vůlí RB a mezinárodního společenství, které si přejí pokračovat v odzbrojení Iráku v souladu s rezolucí 1441," uvádí se v komuniké.

Francie připomíná, že jedině Rada bezpečnosti je oprávněna dát pokyn k použití síly a apeluje na odpovědnost každého, aby byla respektována mezinárodní legálnost.

Britský velvyslanec při OSN Jeremy Greenstock v pondělním vystoupení zkritizoval Francii, která podle jeho slov hrozila vetem bez ohledu na okolnosti. Proto si tzv. protiirácká trojka stanovuje právo učinit své vlastní kroky k odzbrojení režimu Saddáma Husajna a nepředloží žádnou další rezoluci, neboť by kvůli postoji Francie neprošla.  

Jak uvedl Český rozhlas, Belgie v případě jednostranného útoku bez podpory OSN hrozí, že uzavře svůj vzdušný prostor pro přelety amerických letadel a neumožní ani využívat přístav v Antverpách.

Australský premiér John Howard po mimořádném zasedání vlády oznámil, že australské vojenské síly se po boku Britů a Američanů zúčastní invaze do Iráku, pokud Spojené státy zahájí vojenskou operaci.

"Toto rozhodnutí učinil kabinet po mém dalším telefonním rozhovoru s prezidentem Bushem, kdy mi oznámil, že diplomatické úsilí již skončilo, a požádal, aby se Austrálie zapojila do koalice dobrovolníků proti Iráku v případě, že se půjde do války," řekl Howard. George Bush se obrátil na Austrálii krátce před plánovaným projevem.

Austrálie, věrný spojenec Spojených států, vyslal již dříve do oblasti Perského zálivu na 2000 vojáků, 14 bojových letounů a tři válečné lodě. Doposud však neměli souhlas s nasazením do bojů.

Rozhodnutí Polska nabídnout účast svých sil v počtu do 200 vojáků v případném válečném konfliktu s Irákem povede ke zvýšení pohotovosti bezpečnostních služeb, uvedl v noci premiér Leszek Miller. Všechny složky podílející se na ochraně země přitom jsou vzhledem k napětí a jednoznačnému oficiálnímu postoji země na straně Američanů již delší dobu ve stavu zvýšené aktivity.

Šéf britské Dolní sněmovny a bývalý ministr zahraničí Robin Cook odstoupil na protest proti podpoře, kterou se ze strany Británie dostává chystanému vojenskému úderu na Irák. Cook svým odchodem vyhrožoval již dříve. Rezignaci předcházelo soukromé setkání Cooka s premiérem Tonym Blairem. [celá zpráva]

V úterý opustil britského premiéra již druhý vysoký politik, státní ministr zdravotnictví Lord Hunt. Rozhlasové stanici BBC řekl, že nepodporuje vojenský úder na Irák, který bude proveden bez mezinárodní podpory ani jasné podpory samotných Britů. Proto by podle něj nebylo fair setrvat v Blairově vládě.

Americký ministr zahraničí Colin Powell na tiskové konferenci v Bílém domě z newyorského sídla OSN prohlásil, že zbrojní inspekce OSN na základě rezoluce RB OSN č. 1441 okamžitě ukázaly, že Irák nepochopil, že musí skutečně spolupracovat. Husajn se snažil inspektory ukolébat pár zbraněmi a pár pochybnými dokumenty, které jim předal.

"Přichází moment pravdy. Jedinou Husajnovou šancí k odvrácení války by byl jeho odchod a mírové vpuštění americké armády do země," sdělil Powell. Po vojenském zásahu podle Powella čeká Irák světlejší budoucnost, neboť diktátor už nebude moci tyranizovat irácký národ a nebude moci pokračovat ve výrobě "těch strašných zbraní".

Irácký prezident Saddám Husajn v pondělí uvedl, že rozhodnou-li se na něj Spojené státy zaútočit, prohrají, řekl. S odvoláním na iráckou televizi o tom informovala agentura AFP. "Neopustíme Irák a jsme připraveni obětovat své duše, děti i rodiny. Říkáme to, aby si nikdo nepředstavoval, že Amerika je schopná zbraněmi rozbít vůli Iráčanů. Jestliže zlo přijde, zvítězíme," dodal Saddám.

Televizní kanál Mládí, který řídí prezidentův syn Udaj, oznámil, že Saddám Husajn na setkání s bin Jahjá také přiznal, že Irák v minulosti vlastnil zbraně hromadného ničení, ale nyní už je prý nemá.