Článek
Bližší výstupy z jednání budou známy později. V projevech před Valným shromáždění OSN v úterý, respektive ve čtvrtek Bush a Putin potvrdili, že jejich postoje k jednostranné invazi do Iráku se stále rozcházejí.
I když na jedné straně šéf Kremlu s narážkou na USA zdůraznil, "že být světovou mocností znamená být se světovým společenstvím" a že "OSN by měla být základem protiteroristické koalice", naznačil zároveň, že Rusko je připraveno zvýšit svůj podíl na mírových akcích s mandátem světové organizace.
To bylo vnímáno jako signál ochoty případně vyslat ruský kontingent do Iráku, o což Washington naléhavě žádá řadu dalších zemí, aby si uvolnil ruce. Požadavkem Putina však zřejmě bude - stejně Francie a Německa - aby americký návrh příslušné rezoluce Rady bezpečnosti počítal s výrazně vyšší úlohou OSN v Iráku.
Jaderné programy Íránu a Severní Koreje
Bush v OSN akcentoval nešíření zbraní hromadného ničení a jeho vláda stále vyvíjí tlak na Rusko, aby zastavilo dodávky jaderné technologie pro íránskou elektrárnu v obavě, aby nebyla zneužita pro vojenské účely.
"Je velmi důležité, aby se svět sjednotil a jasně sdělil Íránu, že ho svět odsoudí, pokud bude pokračovat v programu vývoje zbraní hromadného ničení," uvedl Bush ve čtvrtek před summitem v Camp Davidu.
Podle CNN se Washington Rusko vyčítá, že nepovažuje problém severokorejského jaderného programu za tak naléhavý a podezírá ruskou stran, že umožňuje unik jaderné technologie do Pchjongjangu.