Bulharsko se potýká s drastickým poklesem porodnosti

„Moc lidí ve věku, kdy by mohli mít děti, tady nezůstalo. Mladí odešli za prací do velkých měst nebo do ciziny,“ citovala AFP osmašedesátiletou dětskou lékařku Bistru Kamburovou.

Gabrovo, které leží na úpatí balkánských hor, je symbolem úbytku počtu obyvatel v nejchudším členském státě Evropské unie.

Kdysi se tomuto městu přezdívalo „bulharský Manchester“ s odkazem na vzkvétající průmysl. Od roku 1985 ale Gabrovo opustila polovina obyvatel. A další bulharská města to mají podobně.

Korupce, nedostatek vyhlídek do budoucna a do toho vleklé politické krize. To všechno přimělo zklamané mladé lidi k tomu, že ze země odcházejí.

Letos v říjnu se v balkánské zemi konaly již čtvrté parlamentní volby za posledních 18 měsíců a znovu z nich vzešel roztříštěný parlament, ve kterém žádná ze stran nedokázala dát dohromady silnou koalici.

Bulharsko přišlo za poslední desetiletí o desetinu své populace, což z něj dělá jednu z nejrychleji se zmenšujících, co do počtu obyvatel, zemí světa. Nyní má 6,52 milionu obyvatel, zatímco v roce 1989 to bylo téměř devět milionů. A čtvrtina populace je ve věku 65 let a starší.

Nejrůznější průmyslové podniky v Gabrovu zaměstnávaly za dob komunismu tisíce lidí, pak ale přišly bankroty a privatizace a továrny se vyprázdnily. Nyní se stalo okolí města regionem s nejnižší porodností v zemi a rovněž s nejvyšším počtem téměř neobydlených vesnic.

„V Gabrovu si užijete ticho a klid a čerstvý vzduch, je to ale poušť, kde potkáváte jen staré lidi,“ doplňuje ji třiadvacetiletá logopedka Christiana Krastevová, která nedávno porodila holčičku.

I její manžel, který pracuje jako tesař, se chystá odjet do Británie, aby se tam pokusil najít pro svou rodinu lepší budoucnost.

V malebné vesnici Zaja, která leží asi 25 kilometrů od Gabrova, žije nyní jen 35 obyvatel. Kromě místních se tam usadili důchodci z Francie, Británie, Belgie, Ruska, Itálie, ale i dalších zemí. Přilákaly je levnější životní náklady.