Britská společnost se proměnila a korunovace s ní, říká profesor velšské univerzity

„Je to akt ryze symbolický, a proto má svou politickou důležitost,“ vysvětluje Přibáň v úvodu.

Zmíněnou důležitost sobotní korunovace spojuje především s několika politicky i společensky významnými změnami, které letošní korunovace přinese.

Ta poslední, při které byla korunována zesnulá Alžběta II., se totiž konala již v roce 1953 a Británie se od té doby výrazně proměnila.

Zmíněných změn je hned několik. Těmi prvními jsou veřejná modlitba krále či přítomnost ženských duchovních, která vychází ze změn ve vysoce postavených pozicích v anglikánské církvi.

Na korunovaci dále nezazní pouze angličtina, ale i velština a skotská a irská gaelština, čímž se chce monarchie přiblížit všem částem Spojeného království.

Kontroverzní a hojně diskutovanou změnou je avizovaná výzva arcibiskupa z Canterbury, který požádá veřejnost o deklaraci věrnosti králi. Kritici této změny namítají, že v demokratické zemi by měl spíše král deklarovat věrnost lidu.

Další změny pak vychází z celkové proměny britské společnosti. Během korunovace již nebudou přítomni pouze křesťanští představitelé, ale i ti vyznávající židovství, budhismus či islám.

„Hinduistický premiér bude předčítat z bible. Co je symboličtějšího ohledně změn v britské společnosti než toto,“ doplnil Přibáň.

„Dnešní Británie je někdejší impérium zkoncentrované do krajů těchto ostrovů,“ vysvětluje Přibáň, kde se vzala rozmanitost monarchie.

„Za těch 70 let se britské impérium zkoncentrovalo do Britských ostrovů. Takže dnes v Británii máte všechny národy, všechny kultury, všechna náboženství, která dřív spravovala koruna britského impéria,“ dodal.

Radikální proměnu, kterou Británie v uplynulých dekádách prošla, ilustruje i na rodině prince z Walesu. Když si totiž princ William v roce 2011 bral neurozenou Catherine Middletonovou, média se vážně ptala, zda je takový sňatek vhodný.

„To je cosi, co by dnes BBC ani bulvární tisk nepovažovaly za nějaký pozoruhodný problém. I v tomto ohledu se britská monarchie přiblížila těm evropským,“ uvádí Přibáň.

Společně s britskou společností se významně proměnila i role, kterou monarchie v Británii hraje. Podle Přibáně je v současnosti královská rodina masovým zábavním průmyslem.

„Britská monarchie už není jenom součástí měkké diplomatické moci, ale součástí britské pop-kultury. To vidíme všude okolo, v televizních seriálech, ve filmech, v bulvárním tisku,“ vyjmenovává Přibáň.

Ačkoliv je nový král u Britů méně populární, než byla jeho matka Alžběta II., Přibáň upozorňuje na to, že se Karel III. zaměřuje na moderní témata blízká mladé generaci.

Svoje politické názory již ale nemůže vyjadřovat veřejně, britská vláda mu například nedovolila účastnit se klimatického summitu v Egyptě.

I přes to, že korunovace nového britského krále budí pozornost po celém světě, z hlediska fungování monarchie jde již pouze o stvrzení. Karel III. usedl na trůn v okamžiku smrti své matky.

Celý rozhovor s Jiřím Přibáněm, který vedl Michael Rozsypal, si můžete pustit v úvodním videu.