Článek
Francie, její evropští partneři a Kanada již v únoru oznámily, že stahují své síly, které v této západoafrické zemi v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojovaly s islamistickými milicemi. Zdůvodnily to zhoršením diplomatických vztahů s malijskou vládnoucí juntou. Na konci roku ukončí své působení ve výcvikové misi Evropské unie v Mali také česká armáda.
Stahování západních vojsk z Mali vyvolalo mezi diplomaty obavy. Krok by mohl zvýšit násilí v regionu, destabilizovat sousední země a povzbudit džihádisty.
„Britský kontingent opustí mírovou misi OSN dříve, než bylo plánováno,“ řekl v pondělí poslancům náměstek britského ministra obrany James Heappey. Dodal, že nedávné převraty v Mali podkopaly mezinárodní úsilí k nastolení míru v zemi, kde v posledních letech narůstá násilí ze strany ozbrojených skupin napojených na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát.
ČR je mezi zeměmi, které odsoudily nasazení ruských žoldnéřů v Mali
„Tato vláda nemůže nasadit naši národní armádu k zajištění bezpečnosti, když vláda hostitelské země není ochotna s námi spolupracovat na zajištění trvalé stability a bezpečnosti,“ řekl Heappey. Dodal, že partnerství malijské vlády s wagnerovci je pro bezpečnost v regionu kontraproduktivní.
Stažení britských vojáků z Mali neznamená, že se Spojené království zcela odvrací od svých závazků v regionu, uvedl Heappey. „Úzce spolupracujeme s našimi spojenci, abychom prozkoumali možnosti, jak po boku Francie, Evropské unie a dalších podobně smýšlejících spojenců obnovit naše nasazení,“ uvedl Heappey.
Británie vyslala koncem roku 2020 do Mali své vojáky, aby poskytli průzkumnou podporu mírové misi OSN čítající přibližně 14 000 osob. V Mali měli působit tři roky.
Putin odmítl spojení Kremlu s ruskými žoldnéři v Mali
