Článek
Předpovědní modely počítají s tím, že se polární vzduch dostane i do střední Evropy a přinese podprůměrné teploty a vyloučené není ani sněžení. Výhledy počasí zatím počítají podprůměrnými teplotami pro Velkou Británii, Německo či Irsko, píše server týdeníku Focus s odkazem na německou meteorologickou službu.
Polární vír je cirkulace studených větrů s rychlostí i přes 250 km/h, vysoko ve stratosféře (sahá až do 50 km) nad Arktidou. Na počasí na severní polokouli může mít vliv během zimního půlroku tím, v jaké je „kondici“. Zda oslabuje, zesiluje, nebo se zhroutí.
Na počasí při zemi polární vír nepůsobí přímo, ale jeho změny mohou ovlivnit sílu tzv. tryskového proudění. Jde o rychlé proudění ve výšce asi 8 až 11 km nad zemí, které míří ze západu na východ (proto je let z Ameriky do Evropy kratší než opačným směrem). Rychlé proudění tvoří určitou bariéru, která odděluje mrazivý arktický vzduch od vzduchu nad našimi zeměpisnými šířkami.
Velmi zjednodušeně lze říci, že silný polární vír znamená silné tryskové proudění. Naopak když polární vír slábne, tryskové proudění slábne rovněž a začíná se vlnit. A právě mezi jednotlivými vlnami mohou od severu či severovýchodu do Evropy proniknout větry, které v zimě přinášejí velmi studený vzduch z Arktidy nebo ze Sibiře.
Nyní nastalo náhlé stratosférické oteplení, kdy polární vír zeslábl. Důsledkem je rychlé oteplení vysoko ve stratosféře a změna směru proudění větru. Efekt tohoto jevu se pak projevuje v nižších vrstvách atmosféry, kde oslabí tryskové proudění. To může ovlivnit vpády arktického vzduchu.
Německá meteorologická služba upozorňuje, že s vpádem chladného arktického vzduch ruku v ruce přijde i sněžení a noční mráz. „Zdá se, že březen by mohl být nejchladnějším obdobím letošního zimního období,“ řekla Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.
