Brány katedrály Notre-Dame se opět otevřely. Pět let po zničujícím požáru

(od našeho zvláštního zpravodaje)

Byli mezi nimi mimo jiné zvolený americký prezident Donald Trump, britský korunní princ William nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, při jehož příchodu účastníci slavnosti tleskali.

Na znovuotevření více než osm století starého gotického chrámu, který je jedním ze symbolů metropole na Seině a patří k nejznámějším katolickým svatostánkům na světě, ale nepřijel papež František. Vatikán vysvětlení neposkytl, ale v Paříži se proslechlo, že František se nechtěl účastnit oslav, které nepochybně mají také politické pozadí. Očekávalo se nicméně, že během ceremonie zazní jeho poselství.

Na slavnostním shromáždění, které začalo v 19 hodin, promluvil Macron, jenž si obnovu zničené katedrály vzal za svou a staveniště pravidelně navštěvoval, naposledy koncem letošního listopadu.

Macron vyjádřil vděk francouzského národa všem, kteří se v uplynulých pěti letech podíleli na záchraně chrámu a jeho obnově. „Hasičům, kteří šplhali po fasádě a potápěli se do ohně, aby zabránili pádu 16 zvonů. Mistrům sklenářům, lešenářům, architektům, inženýrům, historikům a mnoha dalším profesím,“ uvedl prezident.

„Dnes večer zvony katedrály Notre-Dame znovu zvoní a probudí se i její varhany. Dnes večer můžeme sdílet radost a hrdost. Nyní katedrálu vracíme katolíkům v Paříži, ve Francii i na celém světě. Ať žije Notre-Dame, ať žije republika, ať žije Francie,“ dodal prezident.

Ceremonie se původně měla uskutečnit na prostranství před katedrálou. V pátek se ale prezidentská kancelář s pařížským arcibiskupstvím dohodly, že slavnost proběhne uvnitř chrámu. Důvodem byla předpověď velmi nepříznivého počasí, kdy meteorologové očekávali poryvy větru a silný déšť.

Francouzská média poznamenala, že kdo katedrálu Notre-Dame stihl navštívit ještě před požárem, nyní ji „skoro nepozná“. Pracovníci stavebních firem se ve spolupráci s památkáři postarali o to, že fasáda svatostánku pořádně prosvitla, když se zbavila letitého nánosu sazí a špíny.

V novém lesku se ukázal také interiér, do nějž nyní skrze vyčištěná okna svítí více světla, a nástěnné malby vyzařují svěžejší barvy. Náležitého ošetření se uvnitř chrámu dočkaly i stovky soch a varhany s osmi tisíci píšťalami.

Jen na mramorové soše Ježíše Krista nechali restaurátoři jako připomínku zkázy malý kousek olova ze střešní konstrukce. Plameny ji tehdy roztavily, načež tuny tohoto nebezpečného kovu stekly dolů.

Šesti stovkám hasičů trvalo v dubnu 2019 patnáct hodin, než oheň zlikvidovali. Většinu uměleckých a liturgických předmětů se podařilo zachránit.

Příčinu požáru se dodnes nepodařilo zcela objasnit, vyšetřovatelé ale mají za to, že chrám nikdo nezapálil úmyslně. Oheň prý mohla způsobit závada na elektroinstalaci nebo nedopalek cigarety. Na centrální věžičce, která při požáru celá shořela, se tehdy prováděly restaurátorské práce.

Požár památky, jež je na seznamu kulturního dědictví UNESCO a proslavil ji i román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži, vyvolal na celém světě velkou vlnu solidarity. V bezprecedentní sbírce se na opravu Notre-Dame podařilo shromáždit 840 milionů eur (21 mld. Kč), z čehož restaurátoři využili zatím asi 700 milionů eur (17,6 mld. Kč).

Zbytek půjde na další opravy, které i přes oficiální znovuotevření svatostánku ještě zdaleka nekončí, byť Macron bezprostředně po požáru sliboval, že katedrála Notre-Dame bude do letošních letních olympijských her v Paříži opravena.

Škody se ukázaly být rozsáhlejší, než činily původní odhady, a tak se nad katedrálou i ve chvíli sobotního ceremoniálu tyčil jeřáb a její východní strana stále zůstává pod lešením. Opravu si žádají ještě apsida a opěrné sloupy, což podle odborníků potrvá zhruba ještě tři roky.