Bolševická Aurora odplula z Petrohradu, natáčel se na ní i erotický film

Kvůli plavbě křižníku po řece Něvě mohli obyvatelé a návštěvníci druhého největšího ruského města sledovat, jak se tři petrohradské mosty rozevíraly výjimečně přes den. Jindy se tak děje jen přes noc. Předchozí oprava Aurory se uskutečnila v roce 1987 a od té doby stařičká loď, sloužící jako plovoucí muzeum bolševické revoluce, zchátrala.

Na své stálé kotviště u petrohradského nábřeží se má podle ministerstva obrany vrátit za půldruhého roku až za dva roky. Jasněji má být po podrobnější kontrole stavu podvodní části trupu v suchém doku. Součástí opravy má být i instalace moderního protipožárního zařízení.

Ředitel muzea válečného námořnictva Ruslan Nechaj předpokládá také přepracování expozice na palubě. Její plocha se má zdvojnásobit, a tak hlavním tématem přestane být bolševická revoluce, kterou v roce 1917 podle legendy zahájil právě výstřel slepého náboje z Aurory. Výstava se má věnovat i předcházejícímu působení plavidla. Loď byla zařazena do ruské flotily v roce 1903, zažila i rusko-japonskou válku a oba světové konflikty.

Po vyřazení ze služby v roce 1948 sloužila Aurora k výcviku kadetů a pak se stala plovoucím muzeem. V roce 1992 na křižníku opět zavlála předrevoluční vlajka ruského námořnictva, zvaná ondřejevská podle modrého kříže v bílém poli. Loď má za sebou i skandály s natáčením pornografických filmů a s bujarými večírky ruských zbohatlíků. Anarchistům se také podařilo vztyčit na křižníku pirátskou vlajku. Téměř 124 metrů dlouhá a 17 metrů široká loď se třemi charakteristickými komíny je nyní považována za objekt kulturního dědictví celostátního významu.