Článek
Morales byl ve středu předvolán k soudu, kam se nedostavil. Jeho obhajoba tribunálu předložila písemné stanovisko. Agentuře EFE to oznámila prokurátorka Sandra Gutiérrezová.
Bolivijský politik čelí obvinění ze znásilnění a kuplířství. Toho se měl dopustit v letech 2015 a 2016, když měl podle obžaloby sex s nezletilou členkou jeho mládežnické organizace. Dívka pak otěhotněla.
Morales, tvrdí, že obvinění je vykonstruované a že vláda proti němu spustila „justiční válku“. Také uvádí, že podobná obvinění byla již vznesena v roce 2020 a nepodařilo se je prokázat.
Tisíce Arceho stoupenců pochodují na podporu jeho vlády a proti Evo Moralesovi, září 2024.
Exprezident Bolívie v uplynulých týdnech řídil protestní pochody proti vládě s účastí desítek tisíc lidí. Ačkoliv Arce a Morales byli členy stejné strany Hnutí za socialismus (MAS), názorově se rozešli. Oba politici se mimo jiné přou o to, kdo bude prezidentským kandidátem strany MAS ve volbách v příštím roce.
Na oznámení, že na bývalého prezidenta bude vydán zatykač, reagovaly organizace, které mají k Moralesovi blízko. Například sdružení řidičů pohrozilo celostátní blokádou, pokud úřady příkaz k zatčení vydají.
Morales se v roce 2006 stal prvním indiánským prezidentem Bolívie. V čele země stál do roku 2019, kdy pod tlakem vedení armády a policie a demonstrací uprchl. Protesty vypukly kvůli prezidentským volbám, které podle volební komise vyhrál opět Morales, ale opozice ani Organizace amerických států výsledky neuznaly. Morales tvrdí, že se stal obětí státního převratu. Prezidentské volby v roce 2020 pak vyhrál jeho tehdejší spojenec Arce.
Autokracie ze světa jen tak nevymizí. Jaroslav Bílek se zabývá politickými režimy v Latinské Americe
