Článek
Vyklizení osady nařídil v roce 2014 nejvyšší soud, protože osada byla postavena nelegálně, na soukromých palestinských pozemcích.
Podle deníku Jerusalem Post u osady demonstruje asi 1500 lidí, vstup blokovala u hořící barikády u vjezdu desítka odpůrců vystěhování. Někteří z obyvatel se uzamkli v domech, jiní se připoutali k těžkým předmětům, další nalili olej na silnici, po které postupuje policie. Někteří navzdory výzvám vrchního rabína Davida Laua, aby se zdrželi násilí, házeli na policisty kameny.
Několik rodin s malými dětmi odešlo dobrovolně ještě před zahájením evakuace. Ostatní ale tvrdí, že zůstanou a budou se bránit pasivními prostředky. Odejít odmítá asi 40 rodin.
„Neodejdeme ze svých domovů dobrovolně. Dostaňte nás ven, pak půjdeme. Toto je pro sionismus černý den," sdělil jeden z osadníků Avichaj Bavaron přítomným novinářům.
Osadníky podpořili i poslanci
Hlavní přístupové cesty jsou uzavřeny od úterý, ale zejména mládež podporující osady se vyšplhala na kopec postranními cestami, takže počet demonstrantů je vyšší než počet obyvatel. Podle listu Ha´arec jsou mezi demonstranty i poslanci a ministr zemědělství Uri Ariel. Poslanec Bezalel Smotrich přirovnal vystěhování k „brutálnímu znásilnění ženy”.
Armáda v úterý ráno v Amoně distribuovala letáky s informací o 48hodinové lhůtě. Stálo na nich, že po jejím uplynutí nebude nikdo vpuštěn dovnitř osady a nikomu nebude dovoleno zůstat uvnitř.
Jednotka poslaná do Amony prošla speciálním výcvikem. Vojáci se připravovali na konkrétní situace, jak například postupovat v případě, když některý z evakuovaných bude příbuzný nebo když osadníci začnou střílet na palestinskou vesnici. Vojáci nejsou ozbrojeni.
Evacuation began at the #Israeli settlement of #Amona Hundreds of protestors and Lots of police on scene pic.twitter.com/jCdvMmOU8N
– Arele Schapiro (@areleschapiro) 1. února 2017
Obyvatelé Amony brání vjezdu armády.
Vláda se snažila evakuaci Amony odvrátit. V prosinci se s osadníky dohodla na alternativním plánu, podle něhož může část rodin zůstat poblíž v mobilních domech, které budou umístěny na pozemcích, o něž se zatím nikdo nehlásí. V osadě žilo asi 50 rodin, přesunuta by měla být asi polovina z nich.
Toto řešení ale napadli u soudu obyvatelé sousedních palestinských vesnic. Poukázali na to, že vláda rozdělila zabrané parcely na malé celky. Některé patří majitelům, kteří na západním břehu stále žijí, ale ostatní lidem, kteří odešli po vzniku Izraele do diaspory. Stát tyto pozemky označuje za opuštěný majetek a hodlá je dát k dispozici osadníkům.
Soud se má k petici teprve vyjádřit, ale armáda evakuaci přesto nařídila už nyní. Podle rozhodnutí soudu z roku 2014 mají být osadníci evakuováni do 8. února.
Snaha o anexi Západního břehu Jordánu
V současné izraelské koaliční vládě je mnoho příznivců osad. Navrhli zákon, jenž má umožnit nepovolené osady zlegalizovat. Bude-li schválen, nebude však použitelný retroaktivně, takže na Amonu se už vztahovat nemůže.
Zákon počítá s tím, že osadníci budou moci využívat palestinské pozemky, i když je nebudou moci vlastnit. Palestincům, kteří prokážou vlastnictví, bude nabídnuta kompenzace. Poslední slovo k zákonu bude mít nejvyšší soud.
Ministr školství Naftali Bennet označil osadníky z Amony za hrdiny a řekl, že bolestná ztráty osady odstartuje anexi celého Západního břehu Jordánu, což umožní právě zákon o zabírání soukromé palestinské půdy.
Amona vznikla v 90. letech na kopci, pod nímž jsou palestinské vesnice. Patří k největším z asi sta osad, jež jsou nelegální i z pohledu izraelského práva.
Podle mezinárodních zákonů jsou nelegální všechny, protože jsou vybudovány na okupovaném území.