Židé a Arabové v Haifě spolupracují na hledání krytů před raketami

Šafútová se k tomuto kroku rozhodla kvůli obavám z vypuknutí totální války mezi Izraelem a Hizballáhem. „Byla jsem dojatá. Opravdu jsem si nemyslela, že přijdou Židé,“ řekla listu The Times of Israel (TOI) třiačtyřicetiletá zdravotní sestřička a matka tří dětí Šafútová, která stejně jako většina ze zhruba 280 tisíc obyvatel města nemá ve svém domě protiletecký kryt.

Jak ale uvedla, dobrovolníci společnými silami vytipovali částečně snížené parkoviště a dva velké výklenky, které by měly během raketové palby Hizballáhu poskytnout větší ochranu než pobyt na ulici nebo v nezpevněném domě.

Společné úsilí připravit špatně připravenou Haifu na možnou válku, stejně jako jeho multietnický charakter, mnozí lidé považují za symbol arabsko-židovského soužití a aktivismu. A to navzdory vnímanému zanedbávání města vládou a jeho hlubokým socioekonomickým rozdílům, poznamenal TOI.

„Míra zanedbanosti je prostě ohromující,“ uvedl Noam Levy, šestačtyřicetiletý otec tří dětí z Haify, který pracuje v oblasti technologií. Levy byl mezi čtyřmi Židy, kteří v říjnu ve východní čtvrti hledali bezpečná místa. S Šafútovou se navíc dobře zná, jejich děti totiž navštěvují dvojjazyčnou školu Jad B’Jad v Haifě.

Pro Levyho je vytipování možných přístřešků jednak „čistě sociální záležitostí, která pomáhá nejzranitelnějším vrstvám obyvatelstva“, ale také „akcí zaměřenou na soužití Arabů a Židů“. Podle TOI žije v Haifě asi 70 tisíc Arabů, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města, které se nachází na pobřeží Levantského moře.

Většina Arabů žije v několika východních čtvrtích Haify. Toto město, ve kterém se od začátku října připojilo k hledání bezpečných míst několik stovek dobrovolníků, je pravděpodobně nejklidnějším z takzvaných smíšených měst Izraele. Interakce mezi obyvatelstvem je však malá, což význam vzájemné spolupráce ještě více umocňuje.

„Musíme přejít od soužití k partnerství. A akce na vybudování přístřeší toto partnerství upevňuje,“ uvedl dvacetiletý arabský filmař Naser Odat při setkání s židovskými spolupracovníky. V současné době na hledání bezpečných míst pracuje několik stovek dobrovolníků.

Partnerství podle Odata pomáhá vyhnout se násilí, ke kterému mezi Židy a Araby došlo v roce 2021 během předchozího kola bojů s teroristickým hnutím Hamás.

„Jsem Arab, palestinský Izraelec. Když došlo k této válce, měl jsem pocit, že jsem umlčen strachem, který Arabové pociťují,“ řekl Odat a uvedl několik případů obtěžování Arabů židovskými Izraelci od vypuknutí války 7. října.

„Rozhovor s židovskými partnery v iniciativě azylového domu mi však připomněl, že existuje prostor, společný prostor pro sebevyjádření,“ dodal.

Sali Abed, vůdce arabsko-židovského, levicově orientovaného politického hnutí Rov Hair, řekl, že „nyní neexistují žádné politické nálady, pouze komunitní solidarita“.

I přesto se ale v arabsko-židovském dialogu najdou projevy nacionalismu. Jednoho arabského dobrovolníka, který si nepřál být jmenován, přistihl list The Times of Israel s přívěskem, který vyobrazuje palestinskou vlajku na území Izraele. „Jsem hrdý Palestinec a tohle mi připomíná, kdo jsem,“ uvedl a dodal, že má kvůli „židovským ultranacionalistům“ strach o svoji bezpečnost.

Haifa má dvě kategorie protileteckých krytů, a to městské, kterých je asi 110, a stovky takzvaných soukromých krytů, které se z velké části nachází uvnitř obytných budov, uvedl TOI.

Arabské i židovské čtvrti mají zpravidla stejný počet veřejných krytů. Ty arabské však mají mnohem méně těch soukromých, a to „zejména kvůli odlišné architektuře“, vysvětlil Yuval Schlisel, osmadvacetiletý komunitní aktivista, který vede iniciativu za připravenost hnutí Rov Hair.

Zatímco v židovských čtvrtích stojí spíše výškové bytové domy, v nichž dodavatelé v posledních desetiletích ze zákona museli budovat kryty, v arabských ulicích stojí spíše nižší dvojdomky, z nichž mnohé jsou více než sto let staré.

Hnutí Rov Hair v posledních týdnech zahájilo snahu zmapovat všechny existující kryty a vytvořilo interaktivní mapu, kterou postupně doplňuje o nově nalezené přístřešky.

Na přípravě mapy se podílí zhruba pět stovek dobrovolníků hnutí Rov Hair, kteří při hledání našli několik desítek soukromých krytů, které byly nepoužitelné, protože byly buď zatopeny, zchátraly, neměly funkční ventilační systémy, nebo se z nich jednoduše staly sklady.

Mapování se tak změnilo v mnohem náročnější úklidovou akci, která stále probíhá a díky níž se podařilo obnovit použitelnost asi 200 přístřešků, uvedl Schlisel.

Podle zpráv Velitelství izraelské domobrany je Hizballáh jenom na Haifu schopný vypálit asi čtyři tisíce raket denně. Při takovém scénáři by v oblasti Haifského zálivu mohly zahynout stovky lidí, další tisíce by mohly být zraněni. Pravděpodobně by však došlo také k poškození klíčových částí infrastruktury a ochromení izraelského hospodářství.

Libanonské hnutí Hizballáh pravidelně ostřeluje izraelské území, Haifa však jedním z terčů prozatím v posledních měsících nebyla. Haifa je totiž podle TOI červená linie, jejíž překročení by pravděpodobně vedlo k ničivému protiútoku Izraele na Libanon.