Článek
Od nepaměti byla jediným zdrojem vody pro Mrtvé moře řeka Jordán. Její tok, ale Izraelci výrazně zregulovali kvůli zavlažování, Mrtvé moře tak nezastavitelně vysychá závratnou rychlostí jednoho metru za rok. Při současném tempu vysychání by v Mrtvém moři nemusela zbýt ani kapka už v roce 2050.
Plán záchrany stvrdili zástupci Izraele, Jordánska a Palestinské samosprávy dohodou uzavřenou v sídle Světové banky ve Washingtonu. Za Izrael ji podepsal ministr energetiky Silvan Šalom, za Palestinskou samosprávu šéf úřadu vodního hospodářství Šadad Atili a za Jordánsko ministr vodního hospodářství Házim an-Násir.
Projekt bude stát miliardy
Projekt by měl podle BBC stát mezi 250 až 400 milióny dolarů (pět až osm miliard korun) a počítá s tím, že do Mrtvého moře bude přivedena zbytková, vysoce slaná voda z odsolovacího zařízení u Rudého moře. O tomto řešení se uvažovalo již dlouhou dobu.
Izraelský ministr energetiky Silvan Šalom (vlevo), za jordánský ministr vodního hospodářství Házim an-Násir (uprostřed) a šéf plaestinského úřadu vodního hospodářství Šadad Atili (vpravo).
Kritici ale namítají, že to ohrozí křehký ekosystém Mrtvého moře. Jeho voda má tak vysokou koncentraci soli a dalších minerálů, že nejen umožňuje turistům, aby nechávali svá těla bez námahy nadnášet, ale hlavně zamezuje výskytu jakéhokoliv organismu.
Výhody plánu
Podle dohody se vybuduje zhruba 180 kilometrů dlouhé potrubí, které bude do jižního jezera - menší z obou částí Mrtvého moře - přivádět slaný vodní koncentrát z odsolovacího zařízení na jordánské straně Akabského zálivu. Na tom se bude testovat dopad smíchání této vody s původní vodou v Mrtvém moři a zároveň se zastaví její úbytek.
Kromě léčivých účinků (voda a místní bahno příznivě působí například proti lupénce) Mrtvé moře láká turisty také jako atrakce - stačí se položit na hladinu a nechat nadnášet.
Odsolovací zařízení ročně přemění na pitnou vodu mezi 80 až 100 milióny kubických metrů mořské vody. Součástí dohody je rozdělení této pitné vody mezi Jordánsko, Izrael a palestinská území.
Voda v průběhu odsolování bude využita také k výrobě elektrické energie.
Rizika plánu
Mezi největší rizika plánu patří kontaminace prostředí Mrtvého moře životem. Voda z Rudého moře, přestože půjde o silný solný koncentrát, může obsahovat bakterie schopné přežít. „Míchání vod obou moří je unikátní věc, kterou ještě nikdo nevyzkoušel. Nemůžeme proto vědět, jak to dopadne," varoval už před časem ředitel výzkumu Institutu pro studia životního prostředí Arava Clive Lipchin.
Ten se obává, že například údolí Arava, nacházející se mezi městem Ejlat a Mrtvým mořem, mohou ohrozit případná zemětřesení, znamenající následné porušení kanálu a zaplavení údolí slanou vodou. To by vedlo ke zničení zemědělství a znečištění povrchových vod využívaných Izraelem a Jordánskem.
Na satelitním snímku je vidět, že Mrtvé moře je složeno ze dvou, v současnosti oddělených jezer. Zatímco Židé ho od nepaměti nazývají Jam ha-Melach (Slané moře), do češtiny se překládá jeho arabské označení Al-Bahr al-Majjit (Mrtvé moře).