Článek
Armádní generál Mušaraf se moci v Pákistánu zmocnil po vojenském převratu v roce 1999, kdy svrhl demokraticky zvoleného premiéra Naváze Šarífa. O dva roky později se formálně stal prezidentem. Pákistánci ho nejdříve podporovali, postupně ale ztrácel jejich přízeň, když místo slibovaného přechodu k demokracii naopak posiloval své pravomoci a podle kritiků dusil politickou svobodu.
Četným stoupencům islamismu také vadilo spojenectví s USA v boji proti extremistům v sousedním Afghánistánu.
Z postu Mušaraf odstoupil v roce 2008, protože mu hrozilo odvolání. Po rezignaci odjel do exilu, ale v březnu 2013 se vrátil, aby kandidoval ve volbách. Volební komise mu to ale neumožnila a byl zatčen.
Šaríf, který se znovu dostal do čela vlády v roce 2013, zahájil proti Mušarafovi stíhání ze velezradu, z níž byl Mušaraf obviněn v roce 2014. Stal se tak prvním vrchním velitelem armády, který byl v Pákistánu obviněn z velezrady. Koncem roku 2019 byl odsouzen k trestu smrti. Tou dobou ale už Mušaraf žil v Dubaji. Pákistánský nejvyšší soud v lednu 2020 rozsudek smrti zrušil.
Pákistánci přenášejí plyn v igelitových pytlích. Občas to bouchne
