Západní břeh Jordánu je jako ventil před výbuchem

„Následující noc se vrátili (Židé z nedaleké osady, pozn. red.), vtrhli do našeho domu a namířili na nás pušky. (…) Tak jsme rychle vzali nejnutnější věci, sehnali ovce a utekli jsme pryč.“ Tak popsal před pár dny listu The New York Times palestinský farmář situaci ve své vesnici nedaleko Hebronu.

Podobných útoků na Palestince žijící na Západním břehu Jordánu proběhla ze strany židovských osadníků od 7. října, kdy Hamás vtrhl z Pásma Gazy do Izraele a povraždil více než 1400 lidí, celá řada. Ne všechny skončily „pouhým“ útěkem. Zdroje OSN uvádějí, že od začátku násilností na gazské frontě přišlo o život na Západním břehu 115 osob, z toho 33 dětí. Palestinské zdroje uvádějí počty asi o 10 vyšší.

Ne všechny oběti mají na svědomí židovští osadníci – mezi mrtvými ze Západního břehu jsou i lidé, kteří přišli o život v důsledku razií izraelské armády či policie. Tyto akce, prováděné s pomocí těžké armádní techniky, Izrael ospravedlňuje likvidací teroristických buněk a jejich častým cílem je uprchlický tábor Džanín či lokality v okolí Hebronu.

Při poslední takové razii v noci z 31. října na 1. listopadu přišli o život nejméně tři Palestinci. Podle reportéra katarské televize al-Džazíra se razie zúčastnilo nejméně 100 vojáků a řada obrněných vozidel.

Ve středu 1. listopadu vyhlásila Palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě generální stávku. Ta se má týkat obchodů, bank i univerzit. Strana Fatáh předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse tím chce protestovat proti izraelským vojenským operacím v Pásmu Gazy i na Západním břehu.

Analytici upozorňují, že jestli existuje něco, co v současnosti židovský stát nepotřebuje, tak je to otevření další fronty, která by vázala vojenské síly potřebné v Pásmu Gazy.

„Kdyby byla izraelská vláda opravdu zodpovědná, snažila by se na Západním břehu tlumit oba zdroje tamního konfliktu. Jak palestinské radikály, tak agresivní židovské osadníky,“ poznamenal Alex Lederman z amerického think-tanku Israel Policy Forum.

Jenže mezi špičkami izraelské politiky se objevují zcela opačné tendence. Například ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir z krajně pravicové strany Židovská síla oznámil záhy po začátku války, že jeho ministerstvo nakoupí 10 000 pušek a předá je „potřebným“ civilistům včetně židovských osadníků.

Zatím se zdá, že na Západním břehu Jordánu neexistuje mezi Palestinci nějaká organizovaná síla, která by byla schopna proti Židům tvrdě zaútočit - spíše jde o izolované bojůvky. Jenže útok Hamásu 7. října také nikdo nečekal.

Západní břeh Jordánu zaujímá plochu 5655 čtverečních kilometrů (asi polovina Středočeského kraje), kde žijí téměř 3 miliony lidí. Od roku 1967 jde o území podle mezinárodního práva okupované Izraelem; jeho součástí je i východní část Jeruzaléma. S Pásmem Gazy Západní břeh Jordánu, který nemá přístup k moři, územně nesouvisí.

Ve městě Ramalláh sídlí tzv. palestinská samospráva v čele s prezidentem Státu Palestina Mahmúdem Abbásem. Její plná jurisdikce je ovšem omezená jen na tzv. zónu A, zahrnující necelou pětinu území Západního břehu; o otázkách souvisejících s bezpečností rozhoduje Izrael.

V židovských osadách, které na území Západního břehu tvoří uzavřené enklávy, dnes žije asi 500 000 Židů (nepočítaje v to Východní Jeruzalém).