Článek
Cílem dohody je zajistit, že íránský jaderný program nebude moci být zneužit k výrobě jaderné bomby. S Íránem vyjednávají USA, Rusko, Francie, Británie, Čína a Německo.
Výměnou za ústupky budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým nyní Teherán čelí. Pokud bude konečná dohoda skutečně uzavřena, bude íránský program omezen a pod mezinárodní kontrolou po dobu 25 let. V případě porušení podmínek budou vůči Teheránu okamžitě opět zavedeny sankce.
„Zavázali jsme se, že naše úsilí dokončíme do 30. června,” řekla Mogheriniová.
Rozhovory, které se oproti stanovenému konečnému termínu o dva dny protáhly, tak očividně dospěly ve své první fázi k závěru. V úterý se přitom zdálo, že zkrachovaly, když odjeli ministři zahraničí Ruska, Francie a Číny. [celá zpráva]
Odblokovalo je jednání amerického a íránského ministra zahraničí. Rámcová dohoda ovšem neznamená, že další jednání budou bez problémů.
Základní body dohody zde [celá zpráva]
Obama: Je to dobrá dohoda
„Dosáhli jsme historického porozumění s Íránem, které, pokud se zcela naplní, Íránu zabrání získat jadernou zbraň. Pokud toto rámcové ujednání povede ke konečné dohodě, stane se naše země, naši spojenci a svět bezpečnějším. Je to dobrá dohoda," řekl Obama v úvodu pětadvacetiminutového vystoupení před Bílým domem.
Připomněl, že Teherán přiměly usednout za vyjednávací stůl mezinárodní sankce, které měly na Írán hluboký dopad. Ujistil, že dohoda není založena na důvěře, ale na bezpříkladném ověřování: pokud se Teherán pokusí podvádět, svět se to dozví. Obama řekl, že nepřipustí, aby Írán získal jadernou zbraň, přičemž diplomatické řešení považuje za nejlepší. Varoval své oponenty v americkém Kongresu, že pokud dohodu zavrhnou, diplomatické úsilí vyjde vniveč a USA budou čelit kritice.
Íránské ústupky
Součástí nynějších dohod je závazek Íránu, že v následujících 15 letech nebude stavět žádná nová zařízení na obohacování uranu a že stávající kapacity na obohacování výrazně sníží. Z počtu 19 000 instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá nainstalovaných 6104. Obohacovat uran jich ale po deset let bude jen 5060 kusů, uvádí seznam bodů pro nadcházející konečnou dohodu.
Centrifugy, kterých se Írán vzdá, budou pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Teherán je bude moci využít jen jako náhradu.
Írán rovněž slíbil snížit současné zásoby zhruba deseti tun nízko obohaceného uranu na 300 kilogramů a že tento stav bude udržovat 15 let.
„Naše zařízení budou dále fungovat,” řekl Zaríf. „Budeme pokračovat v obohacování, budeme pokračovat ve výzkumu a vývoji.”
Zaríf také řekl, že země si ponechá podzemní jaderné zařízení Fordo. Podle Mogheriniové zde ale nebude žádný materiál, který by mohl posloužit k výrobě jaderné bomby. Komplex tak bude zaměřen čistě na výzkum. Ve Fordo například nebude možné obohacovat uran v následujících 15 letech, stejnou dobu zde Íránci nebudou smět vyvíjet technologie související s obohacováním uranu. V areálu také 15 let nebude smět být žádný štěpný materiál.
Írán souhlasil, že ve svém hlavním jaderném zařízení v Natanzu bude po dobu deseti let obohacovat uran jen pomocí svých centrifug první generace, pokročilejší zařízení odstraní.
Zaríf rovněž ohlásil, že přestavovaný těžkovodní reaktor v Aráku bude modernizován. Reaktor bude upraven tak, aby z něho nebylo možné získat plutonium potřebné k výrobě bomby, ale aby byl zároveň využitelný pro mírové výzkumné účely. Mogheriniová k tomu uvedla, že Teheránu se v této záležitosti dostane pomoci ze zahraničí. Žádný nový těžkovodní reaktor již ale Írán postavit nebude moci.