Článek
O ruských základnách Tartús a Hmímím přijeli jednat náměstek ruského ministra zahraniční Michail Bogdanov a Alexandr Lavrentijev, zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Sýrii. Během prvních rozhovorů v Damašku od pádu Asada ale získali pouze vágní prohlášení, že „otázka budoucnosti ruských základen v Sýrii vyžaduje další jednání“, uvedla agentura Reuters.
Syrská strana v čele s faktickým vládcem země Ahmadem Šarou zato vznesla jasný požadavek, aby jí Rusko vydalo Asada. Zároveň Bogdanova s Lavrentijevem upozornila, že obnovení důvěry, o němž v souvislosti se základnami hovořili, bude možné jen skrze „konkrétní opatření, jako je kompenzace a rekonstrukce“ související s ruskou rolí v občanské válce v Sýrii.
„Obnovení vztahů musí také řešit minulé chyby, respektovat vůli syrského lidu a sloužit jeho zájmům,“ uvedla syrská delegace.

Alexandr Lavrentijev (vlevo), zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Sýrii, ve společnosti dnes již svrženého syrského prezidenta Bašára Asada
Chyby uznat nechtěli
Podle syrského zdroje agentury Reuters obeznámeného s průběhem jednání ale ruská strana žádné chyby uznat nechtěla, a tak se delegace rozešly s příslibem, že Damašek a Moskva „budou dále jednat“.
Novou syrskou vládu sestavilo loni v prosinci islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), jež koncem listopadu vedlo bleskovou ofenzivu protivládních povstaleckých skupin, která po necelých dvou týdnech 8. prosince svrhla Asadův režim. Samotný prezident s rodinou poté uprchl do Ruska.
Moskva, která Asadovi před jeho pádem léta vojensky pomáhala proti povstaleckým silám, až dosud doufala, že si své dvě základny v Sýrii udrží. Tartús a Hmímím jsou totiž pro Rusko důležité pro udržení přítomnosti na Blízkém východě a ve východním Středomoří. Nejnovější vývoj naznačuje, že to bude stát hodně úsilí, ústupků a v neposlední řadě také peněz.