Vychází najevo, jak Netanjahu nechal posílat Hamásu kufry plné dolarů

Ukázalo se, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nechal dál posílat katarskou hotovost do Pásma Gazy navzdory tomu, že ho před tím varovali ministři jeho vlastní vlády. „Vykrmováním“ Hamásu chtěl totiž oslabit Palestinskou samosprávu, která usiluje o vyhlášení samostatného palestinského státu. Hotovost se do Gazy posílala v kufrech přes území Izraele.

Katar se rozhodl posílat měsíční platby do Pásma Gazy v roce 2018, protože se Palestinská samospráva, která působí na Západním břehu Jordánu, rozhodla omezit platby vládním orgánům v Pásmu, jemuž od roku 2007 vládlo rivalské hnutí Hamás.

Izrael platby schválil v srpnu 2018, kdy byl předsedou vlády Netanjahu. Už tehdy byl kritizován svými koaličními partnery, že je na Hamás moc měkký. Premiér tehdy dohodu hájil tím, že byla uzavřena „ve spolupráci s bezpečnostními experty s cílem vrátit klid do vesnic na jihu (Izraele) a aby se předešlo humanitární katastrofě (v Gaze)“.

Bývalý vysoký představitel izraelského ministerstva obrany generál major Amos Gilad řekl CNN, že plán sice podporoval premiér, ale ne izraelské tajné služby. Podle něj panovalo přesvědčení, že se tím „oslabí Palestinská samospráva“. „Byla tu též iluze, že když je nafutrujeme penězi, tak se ochočí,“ řekl Gilad. Osobně posílání hotovosti Hamásu považoval za tragický omyl. Peníze, které mohly jít na péči o populaci, tak mohly jít i na posílení vojenských schopností Hamásu, upozornil. Podle něj šlo o 30 milionů dolarů (téměř 680 mil. Kč) měsíčně. „Bylo to pro ně jako kyslík,“ řekl.

Dohoda o financování je jedním z důvodů, proč dnes mnoho Izraelců připisuje část viny za teroristický útok Hamásu ze 7. října osobně Netanjahuovi. „Premiérova politika zacházet s teroristickou skupinou jako s partnerem na úkor Palestinské samosprávy a (jejího předsedy Mahmúda) Abbáse vedla k ranám, z nichž se Izrael bude zotavovat roky,“ napsal Tal Schneider v komentáři pro The Times of Israel už 8. října, tedy pouhý den po bezprecedentním barbarském vpádu a následném vražedném běsnění teroristů.

Spojené státy o posílání peněz Hamásu z Kataru věděly, uvedl bývalý vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí, který si vzhledem k citlivosti otázky nepřál být jmenován. Dodal, že Katar připravoval platby už od roku 2014, kdy po válce mezi Hamásem a Izraelem propukla v Pásmu humanitární krize. USA podle něj nechávaly rozhodnutí o posílání peněz na Izraeli.

Bývalý úředník amerického ministerstva zahraničí taky řekl, že Izrael měl pocit, že je lepší, když bude Pásmo kontrolovat Hamás, než když tam bude politické vakuum, nebo několik islamistických skupin: „Měli jsme dojem, že Izraelci jsou spokojení s tím, že se drží Hamás u moci v oslabené podobě. Rozuměli jsme tomu tak, že Hamás byl menší zlo z celé řady špatných možností v Gaze.“

Palestinská samospráva byla proti tomu, aby Katar posílal peníze do Pásma Gazy, které měly jít na zaplacení tamní správy a na zdravotnictví.

Netanjahu podle médií doufal, že Hamás s jeho podporou bude protiváhou Palestinské samosprávy, Palestince rozdělí, a zabrání tak ustavení nezávislého palestinského státu. Členové Palestinské samosprávy potvrdili, že posílání peněz z Kataru do Pásma Gazy skutečně prohloubilo roztržku mezi různými palestinskými frakcemi.

Bývalý izraelský bezpečnostní poradce Šlomo Brom řekl listu The New York Times, že posílení Hamásu pomohlo Netanjahuovi vyhnout se jednání o palestinském státu a že kvůli rozdělení Palestinců mohl tvrdit, že nemá partnera pro jednání o míru. Vyhnul se tak tlaku na mírové rozhovory, které by mohly vést k ustavení nezávislé Palestiny.

Vysoký izraelský představitel však pro CNN vypověděl, že představa, že by Netanjahu chtěl udržet u moci v Gaze „středně oslabený“ Hamás, je „naprosto falešná“. Jednal prý tak, aby Hamás „výrazně oslabil“.

„Vedl tři silné vojenské operace proti Hamásu, při kterých byly zabity tisíce teroristů a vysokých velitelů Hamásu,“ zmínil. „Po sobě jdoucí izraelské vlády před, během a po Netanjahuových vládách umožnily, aby peníze putovaly do Gazy ne s cílem posílit Hamás, ale zabránit tam humanitární krizi podporou kritické infrastruktury, včetně vodovodních a kanalizačních systémů, aby se zabránilo šíření nemocí,“ řekl zdroj.

Posílání hotovosti v kufrech zastavil v roce 2021 Naftali Bennett, když se stal premiérem, neboť měl dlouho obavy z Netanjahuova přístupu k Hamásu. „Zastavil jsem převážení kufrů s hotovostí, protože jsem se domníval, že je hrozná chyba umožnit Hamásu, aby se díky nim reorganizoval proti Izraelcům. Proč bychom ho cpali penězi, aby nás zabíjel?“ ptá se Bennett.

I když se penězovod přes Izrael uzavřel, podle listu The New York Times se katarské prostředky k Hamásu dostávaly dál.