Článek
Shahab-3 byla jednou z devíti raket vypálených z nespecifikované pouštní základny. Raketa má dolet 2 000 kilometrů a je schopná zasáhnout Izrael a ohrozit například Balkán.
Mezi Západem a jeho spojenci na jedné straně a Íránem na straně druhé panují dlouhodobě napjaté vztahy kvůli íránskému jadernému programu. Západ, především Spojené státy, Írán obviňují, že usiluje o výrobu jaderné bomby. To však Írán odmítá s tím, že usiluje o civilní využití jádra.
USA nevylučují, že by v krajním případě Írán vojensky napadly. Spekulace zesílily poté, co Izrael údajně koncem května a začátkem června cvičil své letouny k útoku na tuto zemi.
Teherán: přijde odveta
Poradce íránského vedení Alí Širází v úterý varoval Spojené státy, že útok na íránská jaderná zařízení by vedl k tvrdé odvetě. Terči odvetných útoků by se podle něj staly Izrael i americké vojenské lodě v Perském zálivu. Postiženy by tak byly americké zájmy v oblasti, zejména vývoz ropy. Írán už dříve pohrozil blokádou Hormuzského průlivu.
Iránské islámské revoluční gardy
Revoluční gardy byly zformovány v roce 1979 za islámské revoluce, při níž byl svržen šáh Réza Páhlaví a moci se chopily duchovní. Původně se jednalo o sílu loajální ajatolláhovi Chomejnímu. Jejich úkolem bylo chránit revoluci a teokratický stát, měly zajišťoval ochranu hranic i státu proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli. Posléze se z nich vytvořila druhá armáda v zemi, protože mají své vlastní pozemní, vzdušné u námořní síly i rozvědku. Za občanské války v Libanonu cvičily Hizballáh. Za války Iráku s Íránem prováděly útoky lidských vln. USA je označily v srpnu 2007 za teroristickou organizaci kvůli akcím v Iráku a v Afghánistánu i kvůli podpoře teroristických skupin, jako je libanonský Hizballáh.
Spojené státy zase oznámily rozšíření ekonomických sankcí na další íránské představitele, které podezřívají z podílu na nukleárním programu. Je mezi nimi i přední expert v oboru na ministerstvu obrany Mošen Mahabadí a tři společnosti působící ve zbrojním průmyslu.
