Článek
Zatímco v roce 2005 bylo v Afghánistánu zaznamenáno pouhých 17 sebevražedných útoků, v roce 2006 to bylo již 123. Letos do konce srpna si 103 sebevražedných útoků na afghánském území vyžádalo 193 mrtvých, mezi nimiž bylo 121 afghánských civilistů, 62 příslušníků afghánských bezpečnostních sil a deset zahraničních vojáků.
Zpráva konstatuje, že by Afghánci měli přijmout fakt, že jejich krajané páchají takovéto atentáty. V minulosti afghánští vůdci často tvrdili, že Afghánci sebevražedné útoky nepodnikají.
OSN je nicméně přesvědčena, že více než polovina útočících sebevrahů jsou cizinci pocházející především z Pákistánu, ze středoasijských a z blízkovýchodních zemí. Další jsou Afghánci, kteří strávili velkou část života v uprchlických táborech v Pákistánu.
Dost často se prý jedná o sirotky, chudé a nevzdělané jedince, kteří prošli madrasami (náboženskými školami) v pákistánských kmenových územích. Zatím se mezi nimi nevyskytly žádné ženy a žádný z těchto atentátníků údajně také po sobě nezanechal prohlášení.
Zdrogovaní teroristé věří že nezemřou
Autoři zprávy vyslechli v afghánském vězení více než 20 neúspěšných útočníků ve věku od 15 do 50 let. Někteří z nich uvedli, že byli před chystaným útokem zdrogovaní a některým prý bylo řečeno, že při útoku nezemřou a že za něj dostanou finanční odměnu. Další jsou ovšem ochotní dobrovolníci, rozhořčení přítomností zahraničních jednotek v Afghánistánu a údajnou korupcí afghánské vlády.
Zvláštní zástupce OSN v Afghánistánu Tom Koenigs podotkl, že ačkoli jsou sebevražedné atentáty po vojenské stránce převážně neefektivní, mohou být velmi účinnou propagandou a přinášejí Talibanu publicitu. Jako příklad uvedl únorový pumový útok s více než dvacítkou civilních obětí před americkou základnou v Bagrámu, kde v té době pobýval viceprezident USA Dick Cheney.
Podle Koenigse je pro snížení počtu sebevražedných atentátů klíčové, aby se zahraniční vojáci v Afghánistánu při svých akcích vyvarovali civilních ztrát a aby afghánská armáda převzala více odpovědnosti za bezpečnost v zemi. Pomohlo by také, kdyby do oddílů NATO v Afghánistánu přispělo více muslimských zemí, dodal.
V současné době jsou v Afghánistánu ze států s převahou muslimského obyvatelstva zastoupeny pouze Turecko, Ázerbájdžán a Albánie.