Velmi si vážíme pomoci ČR, řekl Klausovi palestinský předák Abbás

„Česká republika nám poskytla pomoc v celé řadě oblastí, při stavbě elektrárny v Tubasu i sluneční elektrárny v Betlémě i při školení a vzdělávání bezpečnostních  složek a našich diplomatů,“ uvedl Abbás.

Předseda by si ale přál více peněz na obnovu Gazy. Vyzval proto země EU, aby se zúčastnily dárcovské konference. Podle něj bylo při izraelské ofenzivě na přelomu roku poničeno okolo 15 procent infrastruktury v pásmu. OSN odhaduje, že obnova pásma a zajištění nejnutnějších potřeb vyžaduje 613 miliónů dolarů.

„ČR má vyváženou politiku, díky níž může sehrát pozitivní roli v procesu řešení situace na Blízkém východě,“ ocenil postoj Prahy Abbás a zdůraznil nutnost mírového řešení.

„Jedinou cestou je mírové vyjednávání. Rozhodně bychom si nepřáli, aby některá z obou stran zahájila vyjednávání od nuly. Je nezbytné, aby obě strany plnily své závazky, tedy závazek existence dvou států a zastavení další výstavby židovských osad. Ty už byly domluveny a na nich chceme stavět,“ řekl abú Mazín, jak se Abbásovi rovněž říká.

:. Mahmúd Abbás s Václavem Klausemfoto: Právo/Michaela Říhová

Z vyjádření je patrná obava, že Izrael za vlády Benjamina Netanjahua může zvolit tvrdé vojenské řešení konfliktu s Hamásem. Současně ale je zřejmý strach z postoje radikálů. Abbás si proto přeje, aby v nové palestinské vládě byl Hamás zastoupen. Současně by se ale palestinská vláda měla celá ztotožnit s ideami mírového procesu.

Abbás přijel do Prahy v neděli, původně měl do ČR zavítat již počátkem února.

Po příletu zdůraznil, že situaci v pásmu Gazy se nepodaří vyřešit, dokud nebude ustavena jednotná palestinská vláda. Gazu však ovládá hnutí Hamás, které z ní násilím vytlačilo umírněný Fatah.

„Nechceme si dávat podmínky. Jsou ale dva prvky, které je potřeba respektovat. Prvním je potřeba zformování vlády, ať už to bude vláda národní jednoty, vláda konsensuální, nebo technokratický kabinet. A tato vláda musí uznávat mezinárodní regulace a dříve uzavřené závazky," řekl Abbás po příletu.

Poslední jednání mezi už několik let znepřátelenými frakcemi naposledy zkrachovala na počátku měsíce. Hamás na podmínky Fatahu nepřistoupil, doposud uzavřené dohody mezi palestinskou samosprávou a Izraelem odmítá uznat a neuznal ani stát Izrael. Hamás dokonce zpochybňuje, že by byl Abbás nadále předsedou samosprávy. Panuje i obava, že při dohodě Izraele s Hamásem, jejíž součástí by bylo i propuštění uneseného vojáka Gilada Šalita, může být de facto Fatah vyšachován.

Abbás spoléhá na to, že rozpory mezi jeho hnutím Fatah, které ovládá Západní břeh Jordánu, a Hamásem, který ovládá Gazu, může vyřešit zastřešující Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Ta je však v rukou Fatahu.

Prezident Klaus řekl, že i když je mu vyčítána ambicióznost, tak si nedělá ambice, že by Česko mohlo tomuto napomoci.

Abbás se jen nepřímo vyjdřoval i ke vznikající izraelské vládě, kterou bude sestavovat šéf pravicového Likudu Benjamin Netanjahu. Původně požadoval, aby taková vláda čelila mezinárodním sankcím jako extrémistická, po příletu do Prahy ale svou rétoriku zjemnil a dodal, že palestinská samospráva pečlivě odlišuje předvolební hesla od budoucích kroků nové izraelské vlády. Podle něj by každá vláda v Izraeli ale měla ctít smlouvy a závazky a nerozšiřovat židovské osady na Západním břehu Jordánu.

Český  vicepremiér Alexandr Vondra při příjezdu do Bruselu na jednání ministrů zahraničí zemí EU uvedl, že nový izraelský premiér může přitvrdit. "Myslím, že můžeme mít trochu ostrý začátek, avšak musíme pokročit vpřed s mírovým procesem," doplnil vicepremiér.

Netanjahu je známý svým negativním postojem k vytvoření palestinského státu. Volbu Netanjahua na post designovaného premiéra ale nijak nekomentoval. "Je právem země vybrat si vládu, která má v parlamentu většinu," řekl vicepremiér v reakci na dotaz, zda je právě Netanjahu jako premiér volbou, která může pomoci posunout mírový proces na Blízkém východě dál. Vondra dodal, že Brusel bude muset spolupracovat s jakoukoli vládou.