Ve strachu z Rusů žádají Turci po Američanech rakety Patriot

Počet padlých turecký vojáků stoupl ve čtvrtek na patnáct, když v Idlibu zahynuli při náletu další dva a pět jiných bylo zraněno. Hned poté se podle vysokého tureckého představitele Ankara obrátila na USA se žádostí o pomoc, uvedla agentura Bloomberg.

„Možná tu bude podpora v podobě baterie patriotů,“ řekl turecký ministr obrany Hulusi Akar televizi CNN-Turk a sdělil, že pokud by rakety mohli poskytnout evropští spojenci, Turecko by jejich pomoc zvážilo.

Turecká agentura Anadolu citovala nejmenovaného amerického vojenského představitele, že žádost dorazila, ale zatím se o ní nerozhodlo.

Rakety Patriot by měly chránit turecké letouny F-16, jejichž úkolem má být bombardovat postupující syrské vládní síly. Turecku vadí postup syrských sil v Idlibu, což je poslední provincie, kterou v Sýrii ovládají vzbouřenci, jejichž část podporuje. Jejich postup navíc vyvolal další uprchlickou vlnu, když k tureckým hranicím uteklo dalších 900 000 lidí.

„Turecko je rozhodnuto použít sílu, aby zajistilo příměří v Idlibu,“ zdůraznil Akar, který si přeje, aby pod tureckou kontrolou zůstalo území určené dohodou z léta 2018. Vyzval Moskvu, aby proti tureckým akcím nezasahovala: „Rusové by neměli zasahovat do tureckých akcí Idlibu, Turecko nemá v úmyslu čelit Rusku.“

I když Turecko neuvedlo, kdo bombardoval, ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že čtvrteční nálet na radikály podnikly ruské Suchoje Su-24. „Rusko demonstrovalo, že je připravení odpovědět tvrdě,“ řekla ruská expertka na Blízký východ Jelena Suponinová: „Tomuto signálu by mělo Turecko dobře porozumět. Bylo by dobré dosáhnout kompromisu.”

Rusku vadí, že Turecko nezasáhlo proti radikálům, kteří ovládají syrskou provincii Idlib. Působí tam nejméně 20 000 bojovníků skupiny Haját Tahrír aš-Šám, jejímž jádrem je Fronta an-Nusra napojená na Al-Káidu. V Idlibu je dále 40 000 příslušníků Turky podporované Syrské národní armády, které ovšem uzavřela s radikála alianci.

Během Rusy podporované syrské ofenzívy byli radikálové zahnáni od dálnice M5 a ztratili klíčová města Maarat an-Numán a Sarákib. V obklíčení syrských jednotek zůstala turecká pozorovací stanoviště.

Turecko však odmítlo ruský návrh, že by své posty posunulo dál, a počítá i s možnou konfrontací s ruskými silami a je připraveno. „Turecko může uzavřít průliv (mezi Černým a Středozemním mořem), a svou vzdušný prostor, aby zablokovalo vojenské dodávky silám (syrského) režimu,“ řekl profesor Mesut Hakki Casin z istanbulské univerzity Yeditepe, jenž je členem rady pro zahraniční politiku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Rusko zvažuje uspořádání summitu o Sýrii, kterého by se zúčastnili lídři Turecka, Francie a Německa. Podle agentury Reuters to v pátek oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Agentura AFP mezitím napsala, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v tomto směru požaduje po Berlínu a Paříži konkrétní kroky, které pomohou humanitární krizi v Idlibu ukončit. Erdogan si později telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a požádal ho, aby Moskva pomohla "brzdit" syrský režim v syrské provincii Idlib.

Akar uvedl, že Turecko zatím nemůže použít ruský systém S-400. Aktivován bude až na jaře a Turecko s jeho použitím dále počítá.

Turecko mohlo koupit americké rakety, ale nabídku považovalo za nevýhodnou a upřednostnilo ruský systém. Kvůli tomu se dostalo do sporu s USA, které zablokovaly dodávky objednaných amerických bojovných letadel F-35 Lightning II a nesmí pro ně vyrábět ani jednotlivé díly. Turecko se pak začalo ještě více orientovat na Moskvu.