Hlavní obsah

Válka v Iráku může trvat desetiletí, varuje americký velitel

WASHINGTON/BAGDÁD

Americký generál David Petraeus, který velí americkým silám v Iráku, v pondělí varoval, že konflikt v zemi může trvat dlouhou dobu, možná i celá desetiletí. Reagoval tak na sílící tlak stáhnout americké jednotky ze země. To by podle něj oslabilo armádu a posílilo vzbouřence.

Článek

Podle Petraeuse se klidu a míru v zemi nedá dosáhnout rychle. Jako příklad uvedl Severní Irsko: "Mí spolubojovníci v britských silách rozumí tomuto druhu operací. Trvají dlouhou dobu, celá desetiletí," sdělil Petraeus a dodal: "Nevím, zda to tady bude trvat desetiletí, ale průměrná doba potlačení povstání je kolem devíti až deseti let."

Generál se postavil proti plánům na rychlé snížení amerických sil v zemi. " Otázkou je, na jakou úroveň (je snížit), jakmile zredukujeme naše síly, tak oslabíme (iráckou) armádu, národ a tak dál." 

Dodal, že si všichni přejí, aby americké síly mohly opustit Irák, ale že boje jsou těžké. Zmínil přitom nedávné tuhé boje v Ramádí a v Bákubě, přičemž střety mohou být "ještě těžší, než vše půjde snáze".

Dodal také, že zabírá čas, než se postaví irácké síly a ustaví pevná politická struktura v zemi. Zmínil, že letošní posílení amerických sil o 30 000 mužů vedlo k tomu, že se v červnu zmenšil počet sektářských útoků. "V Bagdádu byl například v červnu nejnižší počet obětí sektářského násilí za celý rok," řekl generál. Ovšem v předchozí tři měsíce utrpěli Američané nejvyšší ztráty od invaze z roku 2003.

Situace v Iráku vázne

Diskuse o stažení se očekává, protože ve zprávě o situaci v Iráku, která bude tento týden doručena americkému Kongresu, se konstatuje, že irácká vláda nesplnila žádný ze svých politických a ekonomických cílů a nebyla úspěšná v plánovaných reformách.

Konečná zpráva armády o důsledku posílení amerických jednotek o 30 000 lidí se očekává 15. září. Již nyní se však může začít rozhodovat o případném zahájení stahování jednotek. Senát již jedná o americkém postupu v Iráku. Podle předsedy demokratické většiny Harryho Reida Bushova politika vysílání dalších vojáků selhává.

Když americký prezident George Bush letos rozhodl o vyslání posil do Iráku, přistoupil na to, že irácká vláda musí také průběžně dokazovat, že plní vlastní úkoly. Za jeden z nejdůležitějších je považován zákon o rozdělování ropných příjmů. Irácká vláda už sice návrh tohoto zákona schválila, avšak parlament o něm ještě nehlasoval, protože sunnité k němu mají stále výhrady.

Americký Kongres souhlasil s financováním války do září, ale jenom za podmínky, že Bush do 15. července a pak ještě jednou do 15. září doloží, jak irácké vedení plní politické sliby. 

Mluvčí Bílého domu Tony Snow v pondělí upozornil, že teprve nedávno do Iráku dorazily poslední z posil a že je nerealistické očekávat už nyní zásadní změnu. Od Bushovy strategie v Iráku se ale odklání kromě demokratů také stále víc republikánů. V pondělí vyzvali Bushe tři prominentní republikánští poslanci, aby začal omezovat roli armády v Iráku.

Irácká vláda je proti stažení

Snahu demokratů ale podkopávají sami Iráčané. Irácký ministr zahraničí Hošjár Zibarí v pondělí uvedl, že odchod amerických sil by vedl k chaosu a možná i k rozpadu země. [celá zpráva]

Související témata:

Související články

Exploze na severu Iráku zabila 150 lidí

Při výbuchu bomby nastražené v zaparkovaném nákladním automobilu na tržišti v šíitské vesnici ležící jižně od severoiráckého Kirkúku zahynulo v sobotu ráno 150...

Výběr článků

Načítám