Článek
Výzkumníci poprvé do výčtu započítali i úmrtí, která nesouvisela s boji a útoky přímo, ale bylo by se jim možné vyhnout nebo jim zabránit, kdyby nebyla válka a společenský systém v troskách. Jedná se například o úmrtí v důsledku požití kontaminované vody nebo při porodu bez odborné pomoci, která není k dispozici, jelikož je oblast pod palbou.
„Jsou to nepřímá úmrtí, ale hrají roli,“ vysvětlila hlavní autorka studie Amy Hagopianová z Washingtonské univerzity. Cílem výzkumu bylo podle ní poukázat na dalekosáhlé důsledky rozhodnutí vést válku. „Myslím si, že je důležité, aby lidé pochopili, jaké má válka důsledky na veřejné zdraví a životy lidí. Ta země byla změněna navždy,“ poznamenala Hagopianová.
Nejvíce lidí zemřelo násilnou smrtí
Výzkumníci počet obětí spočítali tak, že náhodně oslovili dva tisíce domácností ve stovce lokalit po celém Iráku a ptali se na úmrtí v jejich rodinách. Odpovědi se jim dostalo od 1960 z nich. Akademici tak získali údaje o úmrtnosti před válkou a během války mezi březnem 2003 a listopadem 2011. Válečný údaj znásobili podle počtu obyvatel Iráku a získali tak přehled o „mimořádných úmrtích“. Konečné číslo bylo 405 000.
K tomu připočítali úmrtí, která se udála bez povšimnutí, protože příbuzní obětí z Iráku uprchli. Těchto úmrtí je podle výzkumníků zhruba 55 800. Konečná bilance je tedy téměř 461 000 mrtvých.
Související témata
Většina obětí konfliktu, asi 70 procent, ale zemřela násilnou smrtí. Nejčastější příčinou nenásilných úmrtí bylo selhání srdce.