V „poslední baště“ Hamásu se tísní i většina obyvatel Gazy. Co víme o plánu útoku na Rafáh

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pro CNN řekl, že chce, aby vojenská operace v Rafáhu skončila do 10. března, kdy muslimům začíná postní měsíc ramadán. Tvrdil, že izraelská armáda na město udeří už „brzy“. Nicméně připustil, že armádu teprve pověřil, aby vypracovala plán této operace. Podle zdrojů z izraelské vlády zatím žádné konkrétní datum není, napsal o víkendu izraelský list Ha'arec.

Ten v pondělí rovněž napsal, že ani situace v terénu nesvědčí o tom, že by izraelská pozemní ofenziva na Rafáh byla bezprostředně na spadnutí. Podotkl, že přítomnost izraelských pozemních sil v Pásmu Gazy je nyní nejnižší za poslední tři měsíce a valná většina zbylých vojáků z celkem pěti brigád je nyní zaměstnána boji v okolí Chán Júnisu.

Důvod, proč Netanjahu nyní přesto o pozemní akci v Rafáhu začal opakovaně mluvit, může být podle deníku Ha'arec dvojí - nahnání domácích politických bodů a zesílení tlaku na Hamás, aby vydal další rukojmí.

Obavy obyvatel Rafáhu z blížící se rozsáhlé pozemní operace nicméně zesílily poté, co Izrael v pondělí při záchraně dvou rukojmí v Rafáhu podle tamních úřadů zabil nejméně 67 lidí. Cíle ve městě byly přitom terčem izraelských vzdušných úderů už dříve.

K plánované pozemní operaci v Rafáhu, největšímu zbývajícímu útočišti civilistů v Pásmu Gazu, se staví zdrženlivě i tradiční spojenci Izraele. Například americký prezident Joe Biden (který mj. čelí silnému tlaku uvnitř své Demokratické strany) opakovaně řekl, že Izrael by neměl operaci v Rafáhu provést bez plánu na ochranu civilistů.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval spojence Izraele, aby přestali posílat zbraně, protože v Gaze bylo zabito „příliš mnoho lidí“.

„Izraelská ofenziva by vytvořila katastrofickou humanitární situaci nového, neospravedlnitelného rozměru,“ odmítlo pozemní akci v Rafáhu francouzské ministerstvo zahraničí, zatímco šéf britské diplomacie David Cameron řekl, že židovský stát by se měl „zastavit a zamyslet se“, než takovou akci provede.

Také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyjádřila obavy ohledně chystané větší pozemní operace v Rafáhu, ačkoliv též uvedla, že je „jasné, že i tam sahá síť teroristické organizace Hamás“.

Mezi více než milionem uprchlíků v Rafáhu jsou podle tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua také čtyři prapory bojovníků teroristického hnutí Hamás včetně tamního vedení organizace, podle něj jde o „poslední baštu“ tohoto hnutí.

Podzemní tunely, které vedou mezi Rafáhem a Egyptem, navíc podle Izraelců Hamás léta využíval k pašování zbraní a dalšího materiálu do Pásma Gazy. Mezi cíli izraelské pozemní operace tak byl zřejmě od začátku, míní Ha'arec.

Před začátkem nynější války čítalo město Rafáh, ležící na hranici Pásma Gazy s Egyptem, zhruba 280 tisíc obyvatel. Izrael jej po začátku vojenské operace zahrnul do „bezpečné zóny“, kam mohou civilisté odejít. Nyní se tak v Rafáhu tísní většina z přibližně 2,2 milionu obyvatel palestinské enklávy. Přesné údaje neexistují, odhady se pohybují mezi 1,3 až 1,5 milionu lidí.

Ti se potýkají s nedostatkem vody, jídla, přístřeší i léků, v přelidněném městě se kvůli špatným hygienickým podmínkám šíří žloutenka a další choroby, popsal nedávno například britský list The Guardian.

Izraelská armáda před vstupem do Rafáhu umožní evakuaci tamních civilistů, jak to udělala i jinde v Pásmu Gazy, řekl náčelník generálního štábu Hercl Halevi.

Zatím nejdetailnější podobu izraelského plánu zveřejnil v úterý The Wall Street Journal, podle něhož se počítá s přemístěním civilistů z Rafáhu do 15 stanových měst po 25 tisících stanech podél pobřeží Pásma Gazy od jižního okraje města Gaza až po oblast Al-Mavásí severně od Rafáhu. Oficiální to ale není, deník se odvolává na činitele Egypta, které údajně Izrael s tímto plánem seznámil. Ti rovněž řekli, že Tel Aviv počítá s tím, že na stanová města přispějí USA i arabské státy.

Některá izraelská média s odvoláním na armádní zdroje psala, že preferovanou variantou je přesun civilistů zpět na sever Pásma Gazy, kde mnozí uprchlíci nechali své domovy. Na velké části tohoto území ale zatím stále platí izraelská výzva k evakuaci. A například šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás je přesvědčen, že cílem izraelské pozemní akce bude vyhnat Palestince za hranice jejich enklávy.

Egypt už dříve odmítl rozsáhlé přijímání obyvatel Pásma Gazy kvůli obavě, že jejich vysídlení by bylo permanentní.