Článek
Česko letos na provoz tábora přispělo 45 milióny korun. V neděli na místo přijel premiér Bohuslav Sobotka, aby se podíval, jak peníze pomohly.
Asi po hodinové cestě z Ammánu z dálky vidíme nekonečnou řadu bílých stavebních buněk a stanů postavených v poušti. Stmívá se a prší. Podtrhuje to celou atmosféru místa, ve kterém se lidé museli naučit nějak žít. Lidé, které z jejich domovů vyhnala válka. Jejich země se sice nachází pouhých 11 kilometrů odsud, vrátit se tam ale nemohou.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Jen co vystoupíme z auta, začnou nám mávat děti. Nakrucují se před objektivy fotoaparátů a kamer, skáčou a pokřikují. „I love you, I love you,“ řve asi třináctiletý kluk.
Spolu s premiérem se jdeme podívat do jedné části tábora, ve které se nacházejí různé „společenské místnosti“. Prohlížíme si prostory, ve kterých se vyučuje angličtina. Potom se přesouváme do provizorního kadeřnictví. Deset holičů zde stříhá své zákazníky.
„Tahle místnost se zařídila díky vaší pomoci. Díky vaší pomoci se ti muži mohou nechat ostříhat,“ vysvětluje premiérovi jeden z průvodců s tím, že i možnost pečovat o svůj vzhled je pro obyvatele tábora důležitá.
Chci se vrátit do Sýrie a žít tam šťastný život. Ale nemůžu žít v zemi, kde je smutek a utrpení.
Přecházíme o kousek dál, kde už jsou ve třech řadách nastoupeny děti, aby delegaci z Evropy zazpívaly. Písně jsou rytmické a živé, přesto ne veselé. Z dětských očí lze vyčíst smutek, strach, obavy.
Vedle zpívajících dětí visí na zdi obrázky s rozbombardovanými městy a plačícím obličejem. „Zpívaly o tom, jak jsou vděční Jordáncům za pomoc. Taky o kráse Sýrie a jak se jim stýská po domově,“ vysvětlila po vystoupení tlumočnice.
„Jsem tady už dva roky, učím děti hudební výchovu,“ vypráví muž, který s dětmi zpíval a dirigoval je. Na otázku, zda chce emigrovat do Evropy, odpovídá, že bude rád kdekoliv, kde bude mír. „Chci se vrátit do Sýrie a žít tam šťastný život. Ale nemůžu žít v zemi, kde je smutek a utrpení.“
Když už za tmy odcházíme po rozblácené cestě, potkáme ještě pár dětí. Chodí v tom blátě bosé a u toho kouří...
Sobotka: Kdo utíká před válkou, zaslouží si pomoc
„Lidé prostě utíkají před válkou, snaží se zachránit svoje rodiny, svoje děti, holý život. Nemyslím si, že je možné zpochybňovat motivaci válečných uprchlíků,“ prohlásil po návštěvě tábora premiér. „Ti, kdo utíkají před válkou, si pomoc zaslouží,“ doplnil.