Oběšení z jeřábu. V Íránu veřejně popravili dalšího demonstranta

Poprava teprve 23letého Madžída Rézy Rahnavarda byla veřejná. Íránská agentura Mízán zveřejnila koláž fotek z popravy, na kterých odsouzený visí z jeřábu se svázanýma rukama a nohama a černým pytlem na hlavě.

Stejný způsob oběšení odsouzených z jeřábu byl použit během takzvané zelené revoluce v roce 2009. Popravení jsou při tom, co je jeřáb s oprátkou zvedá ze země, ještě naživu a poté se pomalu udusí, nebo se jim zlomí vaz.

Poprava byla vykonána pouhých 23 dní poté, co měl odsouzený usmrtit dva členy bezpečnostních sil. Ukazuje to, s jakou rychlostí Írán nyní vykonává tresty smrti, které soudy vynesly nad lidmi zatčenými při demonstracích, uvedla agentura AP.

Státní televize odvysílala záběry, na nichž je údajně odsouzený muž zachycen, jak ubodal muže a z místa činu utekl. Zadržen byl ve chvíli, kdy se pokoušel opustit zemi, sdělily úřady.

Na Twitteru se objevily fotografie, na nichž je zachycen se svou matkou, která dostala povolení ho navštívit ve věznici. Ta se na snímcích usmívá, neboť byla přesvědčena, že jejího syna brzy propustí.

Terčem nového balíku protiíránských sankcí Evropské unie jsou strůjci násilí vůči účastníkům protivládních demonstrací, především revoluční gardy, řekla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Vyjádření v pondělí zaznělo před schůzkou unijních ministrů zahraničí, od níž se očekává schválení další sady postihů. Má být třetí od vypuknutí masových protestů.

„Tímto sankčním balíkem míříme především na ty, kdo mají zodpovědnost za popravy, násilí proti nevinným lidem,“ citovala Baerbockovou agentura Reuters. „To jsou především revoluční gardy, ale také ti, kdo se prostřednictvím vynucených videí snaží zastrašovat lidi nebo je trestat,“ dodala německá ministryně.

Třiadvacetiletý wrestler Madžíd Réza Rahnavard se stal druhým popraveným od začátku protestů.

EU se chystá svůj sankční režim zpřísnit poté, co Teherán oznámil popravy dvou vězňů zadržených při demonstracích proti vládnoucímu režimu

Aktivisté uvedli, že při soudech za zavřenými dveřmi byla k smrti odsouzena již více než desítka protivládních demonstrantů. Od poloviny září, kdy protesty začaly, bylo podle lidskoprávní organizace monitorující demonstrace zabito nejméně 488 demonstrantů. Dalších 18 200 lidí úřady zadržely.

Protesty v Íránu vypukly v polovině září poté, co zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena příslušníky náboženské policie, protože měla příliš volně nasazen hidžáb. Šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy, musí ženy v Íránu nosit na veřejnosti od islámské revoluce z roku 1979. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky bití.

Prvního člověka zadrženého při demonstracích popravil Írán ve čtvrtek. Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku uvedla, že v Íránu bylo v tomto roce popraveno už více než 500 lidí. Je to výrazně víc než v roce 2021.