V Iráku a Sýrii udeřily také strategické bombardéry B1. Vzlétly z USA

Strategické bombardéry B1, které vzlétly ze základen ve Spojených státech, se do útoků na cíle v Sýrii a Iráku zapojily spolu s letouny, jež mají USA dislokovány na základnách na Blízkém východě, informovala bez dalších podrobností agentura Reuters.

„Americké letectvo načasovalo operace tak, aby bylo jasné počasí a údery bylo možné provést s větší sebejistotou a přesností,“ uvedl šéf operací ve sboru náčelníků štábů USA Douglas Sims. „Údery jsme provedli s vědomím, že patrně způsobí oběti na životech v těchto zařízeních,“ dodal.

Podle nevládní Syrské organizace pro lidská práva na východě Sýrie při amerických úderech zemřelo 18 členů proíránských milic. Syrská armáda se podle Reuters omezila na oznámení, že americké útoky způsobily smrt civilistům i vojákům, neupřesnila ale jejich počet. Irák pak oznámil, že americké údery na jeho území zabily 16 lidí včetně civilistů.

Terčem náletů byly mimo jiné pozice skupiny Katáib Hizballáh, která je součástí ozbrojeného hnutí Islámský odpor v Iráku (IRI) a jíž USA podezírají z lednového zabití tří amerických vojáků v Jordánsku. Íránská tisková agentura Tasnim spojená s revolučními gardami zase podle Reuters uvedla, že nálety cílily také na centrálu irácké milice Hašd Šaabí, která má blízké vazby na Írán.

Bagdád odsoudil americké údery už v noci na sobotu s tím, že šlo o porušení irácké suverenity. Syrské ministerstvo obrany v sobotu americké útoky označilo za „do očí bijící agresi“ a uvedlo, že působení amerických jednotek v částech Sýrie je „okupace, která už nemůže pokračovat“. Damašek pak pokračoval varováním, že Spojené státy „velmi nebezpečně přilévají olej do ohně“ v konfliktu na Blízkém východě.

„Americká reakce bude pokračovat v místech a časech, které zvolíme,“ sdělil americký prezident Joe Biden během návštěvy letecké základny Dover v Delaware, kam americké letectvo v pátek dopravilo ostatky tří amerických vojáků zabitých při útoku na základnu v Jordánsku. Spojené státy mají v Iráku 2500 vojáků a dalších 900 v Sýrii jako součást koalice bojující už řadu let proti teroristické organizaci Islámský stát.

Ministr obrany Lloyd Austin na základně v Delaware pak sdělil, že prezident nařídil další akce proti íránským revolučním gardám, především expedičním jednotkám al-Kuds, které na Blízkém východě operují, a jejich spojencům. „Toto je začátek naší reakce,“ řekl ministr. „Nevyhledáváme konflikt na Blízkém východě ani nikde jinde, ale prezident a já nebudeme tolerovat útoky na americké síly,“ dodal Austin.

Íránský prezident Ebrahim Raisi se pak v pátek ještě před americkými údery nechal slyšet, že Írán nezahájí válku, ale bude „tvrdě reagovat“ na každého, kdo se ho pokusí šikanovat.