Článek
Demonstranti odmítli nabídku vojenských vůdců, že uspíší předání moci do civilních rukou. Proces by měl skončit po půlce příštího roku, a ne až v roce 2013. Nyní požadují odchod polního maršála Tantavího. [celá zpráva]
Nepomohla ani omluva armády za mrtvé při střetech z posledních dní ani pověření bývalého premiéra Kamála Ganzúrího k vytvoření nové vlády.
Při protestech od soboty zemřelo nejméně 38 lidí.
Proti demonstrantům byly i v noci na čtvrtek nasazeny početné policejní síly, které podle ministerstva vnitra použily k rozhánění davu, který mimo jiné zapaloval auta, slzný plyn. Demonstranti však uvádějí, že policisté pálili ostrými.
V rozdělené společnosti sílí podpora protestujících
Právě tvrdé zásahy proti protestujícím podněcují protesty. Jak pravil šedesátiletý Abdul Íz: „Přišel jsem, když jsem viděl, že naši synové jsou zabíjeni.“
O brutalitě zásahů vypovídají i lékaři z polní nemocnice na náměstí. Než mohou ošetřovat zraněné demonstranty, musejí nejprve ošetřit sami sebe. I oni čelí účinkům slzného plynu a stříkají si na obličej solný roztok. Nejméně jednou denně přistane plynová bomba přímo uprostřed kliniky zřízené na nádvoří mešity v úzké uličce. Už tři dobrovolní lékaři byli zabiti při násilnostech, řekl agentuře Reuters jeden z lékařů Tárik Salam.
Podle BBC je přitom egyptská společnost stále rozdělena v názoru na současné nepokoje. Někteří s demonstranty souhlasí, že musí být co nejdříve smetena vojenská vláda, panují totiž obavy, že se snaží udržet si moc a představuje pokračování vlády Mubaraka: „Armáda byla s Mubarakem od počátku.“
Další si ale myslí, že je lepší, když se pozornost soustřeďuje na volby, které začínají příští týden.
Egyptský ministr vnitra ale už navrhl, aby se parlamentní volby, které mají začít 28. listopadu, uskutečnily později. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informovala katarská televize Al-Džazíra, aniž by uvedla bližší podrobnosti. Tantaví přitom sliboval, že se volby uskuteční v plánovaném termínu.
Protesty pokračují i v Alexandrii. [celá zpráva]