V chaosu kolem kábulského letiště zahynulo už 20 lidí

Ovládnutí země fundamentalistickým hnutím Tálibán nadále vyvolává zděšení mezi cizinci i desetitisíci Afghánci, kteří se cítí být ohroženi a chtějí odcestovat do zahraničí. Lidé stále obléhají brány kábulského letiště v naději, že se jim podaří dostat dovnitř a následně na palubu některého z převážně armádních letadel Spojených států a jejich spojenců. Pentagon v neděli oznámil, že americká vláda aktivovala pro evakuační potřeby 18 civilních letadel. V tlačenicích u letiště vyvolaných podle agentury AP i střelbou bojovníků Tálibánu je kromě mrtvých také mnoho zraněných.

Za chaotickou situaci jsou podle šéfa poradní rady Tálibánu Ámira Chána Mutakího zodpovědné Spojené státy. "Celý Afghánistán je zabezpečený, ale na (kábulském) letišti, které mají na starosti Američané, vládne anarchie," uvedl Mutakí. Chování Američanů na letišti přední představitel hnutí nazval "tyranií", ačkoli podle AP jsou to právě tálibové, kdo v posledním týdnu bili lidi, kteří se snažili z metropole letecky dostat, a stříleli po nich. Mluvčí Tálibánu Muhammad Naím v neděli řekl, že Tálibán s USA a dalšími zeměmi jedná.

Americká administrativa v neděli potvrdila zprávy některých médií o nebezpečí útoku na letiště nebo jeho okolí ze strany teroristické organizace Islámský stát (IS). "Ohrožení je reálné, je akutní, je trvalé," řekl zpravodajské televizi CNN bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Tálibán v neděli pouze popřel, že by v zemi byla přítomná teroristická organizace Al-Káida.

Velitelé hnutí Tálibán se v příštích dnech setkají s bývalými guvernéry a vysokými činiteli ve více než dvaceti z celkových 34 afghánských provincií "Nenutíme žádného bývalého vládního činitele, aby se k nám přidal nebo aby prokázal svou loajalitu. Mají právo opustit zemi, pokud si to budou přát," řekl zdroj z islamistického hnutí agentuře Reuters.

Poslední síly odporu proti Tálibánu v údolí Pandžšír sice ujišťují, že se nevzdají bez boje, ale zároveň i ony věří v jednání. "Chceme, aby si Tálibán uvědomil, že cesta kupředu vede pouze skrze vyjednávání," uvedl jeden z představitelů těchto sil Ahmad Masúd, syn někdejšího vůdce Ahmada Šáha Masúda, který v 80. letech bojoval proti sovětským vojskům i proti Tálibánu o desetiletí později. Vyzval také k utvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli řekl, že Tálibán navázal kontakty s bývalým afghánským prezidentem Hamídem Karzaiem. Tálibán podle Lavrova zatím dodržuje slib, že zastaví bojové akce v Afghánistánu a zahájí celonárodní dialog. Ruský prezident Vladimir Putin upozornil, že konflikt v Afghánistánu má přímý dopad na bezpečnostní situaci v Rusku. Kritizoval přitom návrhy některých západních zemí poslat uprchlíky z Afghánistánu do sousedních středoasijských států blízko Ruska.

Z uprchlíků má obavy i rakouský kancléř Sebastian Kurz. V televizním rozhovoru řekl, že pro jeho zemi je problém "přijímat lidi, které pak nelze integrovat". V devítimilionovém Rakousku přitom podle něj už nyní žije přes 40 000 Afghánců.

Situace v Afghánistánu vyvolává diplomatické úsilí mocností. Skupina vyspělých ekonomik G7 se v úterý sejde k jednání o krizi v Afghánistánu, oznámil v neděli britský premiér Boris Johnson. Jeden z jeho předchůdců Tony Blair v neděli označil za "tragické, nebezpečné a zbytečné" stažení amerických vojáků z Afghánistánu, což nakonec vedlo k překvapivě rychlému ovládnutí země táliby po téměř 20 letech přítomnosti spojeneckých sil.

Kriticky se ke stažení vojáků opět vyjádřil i český prezident Miloš Zeman, když v rozhovoru s deníkem Blesk odchod z Afghánistánu označil za chybu prezidenta Donalda Trumpa i jeho nástupce Joea Bidena. Oběma je podle něj vlastní určitá "nestatečnost". Zeman v té souvislosti vyzval k reformě NATO a k novému definování jeho nepřítele, kterým je podle něj mezinárodní terorismus, a nikoli například Rusko.