Článek
Zdravotnické zdroje informovaly, že při střetech byli zabiti dva lidé - Bahrajnec a Bangladéšan - a více než 200 dalších osob utrpělo zranění. Podle bahrajnské státní televize a ministerstva informací byl v potyčkách s demonstranty zabit také bahrajnský policista
Král vyhlásil výjimečný stav
Král v prohlášení uvedl, že pověřil šéfa ozbrojených sil, aby podnikl veškerá opatření na „ochranu bezpečnosti země a jejích občanů“.
Do země od neděle dorazilo 1000 saúdskoarabských vojáků a pět set ze Spojených arabských emirátů.
Proti vyslání vojáků protestovali demonstrující šíité, které v úterý podpořil Írán. Ten vyslání vojáků označil za nepřijatelné. Je to vůbec poprvé, co arabská vláda žádala o zahraniční podporu proti demonstrujícímu lidu.
Manáma kvůli vyjádření Teheránu odvolala svého velvyslance ke konzultacím a kritiku ze strany Íránu hodnotila jako vměšování do vnitřních věcí.
K vyslání zahraničních jednotek do země se vyslovila skupina států G8. "Vyjádřili jsme velké znepokojení s faktem, že pravděpodobně poprvé v moderních dějinách této oblasti se sousedící země rozhodly vyslat ozbrojené síly na podporu bahrajnského krále," prohlásil po setkání skupiny G8 v Paříži italský ministr zahraničí Franco Frattini. Znepokojení nad vyhrocením situace v zemi a nad vyhlášením výjimečného stavu dal najevo britský ministr zahraničí William Hague.
USA varují Bahrajn
Spojené státy varovaly před jakýmkoli použitím síly, které by podle nich situaci jen zhoršilo, a vyzvaly Bahrajn k nalezení politického řešení problémů. "Jediná věc je jasná: problémy v Bahrajnu nemají vojenské řešení," řekl podle Reuters mluvčí Bílého domu Tommy Vietor.
Washington zároveň do země poslal zvláštního vyslance, který má opozici a vládu přivést k jednacímu stolu. Poradce americké ministryně zahraničí Jeffrey Feltman do země dorazil v pondělí.
Panují obavy, že místo uvolnění režimu, nastolení konstituční monarchie a výměny vlády dojde naopak k tvrdému potlačení opozice. Opozice však kladla stále tvrdší podmínky včetně požadavku na odstoupení krále.
Bahrajnské protesty, které začaly 14. února, jsou motivovány nespokojeností chudé šíitské většiny s vládou sunnitské rodiny Chalífů. Nepokoje měly jak ekonomický, tak náboženský základ.
Opozice proti vyslání vojáků ze zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v pondělí protestovala, v úterý se k ní připojil rovněž šíitský Írán.