Plynová unie? Nezájem, zpražil Putina Uzbekistán

Tripartitní plynovou unii navrhovalo Rusko oběma zemím s tím, že projekt by uspokojil potřeby plynu v těchto zemích a vybudoval potenciál pro další export. Návrh, se kterým přišel sám ruský prezident Vladimir Putin, však narazil.

Mirzamachmudov k němu uvedl, že jeho země nikdy nebude riskovat svou nezávislost výměnou za ekonomické výhody. „Pokud budeme dodávat plyn z jiné země, budeme spolupracovat pouze na bázi obchodní smlouvy. Nikdy neodsouhlasíme politické podmínky výměnou za plyn,“ zchladil ruské plány.

Ministr energetiky dodal, že i kdyby Uzbekistán uzavřel smlouvu s Ruskem, neznamenalo by to žádnou unii. „Nehraničíme s Ruskem, proto se vedou jednání o dodávkách přes Kazachstán. Jednalo by se o technickou smlouvu, nikoli o unii,“ dodal.

O vytvoření tripartitní plynové unie hovořil poprvé 28. listopadu v Moskvě Putin se svým kazachstánským protějškem Kasymem Žomartem-Tokajevem. Ačkoli detaily zůstávají nejasné, podle některých analytiků by plán dával smysl pro středoasijské země. Především pro Uzbekistán, který těží plyn sotva pro vlastní spotřebu a v chladnějším období trpí jeho nedostatkem.

Rusko Kazachstánu a Uzbekistánu nabídlo, že by jako součást unie mohly získávat dostatečné dodávky prostřednictvím plynovodu, který do obou zemí z Ruska vede. Přebytečný plyn by pak mohly dále prodávat prostřednictvím jiného, již fungujícího plynovodu, který vede přes Turkmenistán do Číny.

Moskva by na oplátku získala nový způsob, jak vydělat z prodeje plynu do Číny a případně dalších zemí na asijském trhu. To by Rusku pomohlo nahradit ztráty z prodeje energie do Evropy způsobené sankcemi uvalenými v reakci na válku na Ukrajině.

„Návrhem Kremlu nemáme co získat, naopak můžeme všechno ztratit. Rusko chce zesílit svou pozici prostřednictvím našich strategických zdrojů,“ tvrdí uzbecký ekonom Abdulla Abdukadirov.

Motivací Moskvy je podle něj narušit nedávno obnovené hospodářské a bezpečnostní partnerství mezi Kazachstánem a Uzbekistánem. „Rusko chce očividně získat kontrolu nad regionem bohatým na uhlovodíky. Kazachstán má velké zásoby ropy a zemního plynu, Uzbekistán částečné,“ dodal Abdukadirov.

Z Putinova návrhu by tak podle ekonoma profitovala jen Moskva, protože by Uzbekistánu prodávala jeho vlastní plyn, zatímco ten svůj by vyvážela přímo do Číny.

O ne úplně pozitivních vztazích mezi Uzbekistánem a Ruskem vypovídá také fakt, že prezident Šavkat Mirzijojev odmítl minulý týden přijmout ruského premiéra Michaila Mišustina při jeho návštěvě Taškentu. Ten se musel spokojit „pouze“ s jednáním s premiérem Abdullou Aripovem.

Ruský návrh navíc příliš neoslovil ani Kazachstán, kde se setkal s odporem veřejnosti. Panuje obava, že by dohoda mohla být spojena s politickými závazky. Lidé mají strach z toho, že územní ambice „severního bratra“ mohou přesáhnout hranice Ukrajiny, která byla stejně jako Kazachstán a Uzbekistán členem Moskvou vedeného Sovětského svazu.

Kazachstán sice sdílí s Ruskem 7600 kilometrů dlouhou hranici a jen v minulém roce na bilaterálním obchodu vydělal 21,5 miliardy dolarů (téměř půl bilionu korun), Astana ale v průběhu války na Ukrajině udržuje od Moskvy určitý odstup. Dosud například odmítla uznat nezákonnou ruskou anexi čtyř ukrajinských oblastí.

Kazachstánská vláda k návrhu o tripartitní plynové unii vydala jen krátké prohlášení, ve kterém uvedla, že ruskou nabídku studuje.