Článek
„Dali mi vybrat, zda chci useknout hlavu zezadu nebo zepředu,“ vzpomíná si dvaatřicetiletý Saíd Chaláf Ali na okamžiky, kdy už se smiřoval se smrtí.
Vynucenému doznání, že je nepřítel Islámského státu, předcházelo mučení.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Do nemilosti zvrácené justice Islámského státu Ali padl jen proto, že býval strážcem starých pořádků. Výslech začal záhy po zatčení, a to dušením. Poslední, co si bývalý policista pamatuje poté, co mu džihádisté ve věznici ve městě Havídža v severním Iráku nasadili igelitový pytel na hlavu, je myšlenka na děti a své dvě manželky.
Pak už všechno zčernalo, nikoliv však nadlouho. Islamisté ho záhy probrali ranami elektrickým proudem. Další metodou, kterou musel Saíd Chaláf Ali přetrpět, bylo topení a nejrůznější formy bití.
Všechny tyto útrapy přečkal, aniž by přiznal to, co džihádisté chtěli; totiž to, že je nepřítelem Islámského státu. Neustál však výhrůžky, že islamisté povraždí celou jeho rodinu. Když se doznal, džihádisté konečně přestali, pohnali ho se zavázanými očima před to, čemu říkají soud, který bez váhání rozhodl o popravě.
Jsme Kurdové a přišli jsme vás zachránit
Nebýt americko-kurdské záchranné operace, byl by Saíd Chaláf Ali 22. října popraven. Spolu s ním vojáci elitního komanda osvobodili dalších 68 vězňů. [celá zpráva]
V okamžiku, kdy se rozrazily dveře a do cel vtrhli po zuby ozbrojení muži, byli vězni nejprve vyděšení. „Křičeli, zda jsou mezi vámi nějaké Kurdové. Vysvětlili jsme jim, že jsme arabští vězni Islámského státu a oni odpověděli, že přišli s Američany, a že jsou tu, aby nás osvobodili,“ vzpomíná Ali. V tu chvíli už věděl, že už je to všechno za ním. Že je konečně v bezpečí.
Další dva osvobození se v rozhovoru pro agenturu Reutes rozpovídali o podmínkách, jež ve vězení panovaly. Vězni byli drženi v místnostech bez oken a k jídlu dostávali jen brambory, čočku a rajčata. Džihádisté je nutili, aby na velkých plátnech sledovali záznamy poprav.
Když si jeden z vězňů Muhamad Abd Ahmed stěžoval na chování dozorců, dostal padesát ran bičem a vyslechl si výhrůžku, že mu džihádisté příště vyříznou jazyk.
Související téma
Jako důkaz špionáže džihádistům stačí výpověď dvou svědků. Vyslechnout rozsudek smrti je tak na území ovládaném Islámským státem velmi snadné.