Článek
„Na hranici jsme včera (v neděli 7. srpna, pozn. red.) napočítali desítky náklaďáků přivážejících zbraně,“ uvedl jeden z aktivistů, který se pohybuje u hranic Sýrie s Tureckem.
„To se děje každý den, (celé) týdny - a nemluvíme jen o pár puškách nebo nábojích, jsou tam i dělostřelecké zbraně.“
Také dva další vzbouřenci potvrdili, že dodávky i peníze přicházely po celé týdny. Jsou přesvědčeni, že šly od těch, kdo povstalce v oblasti podporují, tedy i od Saúdské Arábie a Kataru. Mířily přitom přes Turecko.
O tom, že pomoc zřejmě šla ze Saúdské Arábie, svědčí i nedávné vyjádření tamního ministra zahraničí Adila Džubajra, který opakovaně varoval, že Rijád zvýší svou vojenskou pomoc rebelům, pokud se nepodaří najít mírové řešení.
„V posledním měsíci přišlo hodně peněz všem těmto (vzbouřeneckým) skupinám,“ řekl jeden z představitelů opozice v Turecku. „Existuje jediný způsob, jak dosáhnout toho, aby tihle hoši spolupracovali - musíte jim zaplatit,“ dodal podle FT.
Přivřené oči USA
Někteří vzbouřenci uvedli, že američtí představitelé, kteří podporují dodávkami umírněné rebely, záměrně přivírali oči nad tím, že do ofenzívy jsou zapojení radikálové vedení Frontou Fatah aš-Šám, což je bývalá Fronta an-Nusra.
„Američané samozřejmě vědí, co se dělo. Ignorovali to, aby zatlačili na Rusko a Írán,“ uvedl podle FT západní diplomat, který je v kontaktu s opozicí.
Právě podpora Ruska, včetně leteckých úderů na pozice vzbouřenců, pomohla vládním silám obklíčit povstalce v Aleppu a odříznout je od zásobovací cesty do Turecka.
V hlavní roli bývalá An-Nusra
Ne všichni jsou ale přesvědčeni, že klíčová byla pomoc ze zahraničí poskytnutá v poslední době.
„Problémem rebelů nebyl nikdy nedostatek zbraní,“ řekl FT nejmenovaný západní diplomat. „Akce uspěla ne kvůli podpoře zvenčí, ale proto, že Fatah aš-Šám a další džihádistické skupiny byly extrémně disciplinované a měly hodně kluků ochotných se odpálit na frontě,“
Vojenský expert blízký představitelům arabských zemí Perského zálivu ale uvedl, že vzbouřenci nedostávali jen zbraně, součástí pomoci byl podle něj i výcvik.
Odkazoval přitom na video ukazující dělostřeleckou palbu, kdy granáty explodovaly jeden po druhém v sekundových intervalech. „To není nějaká obyčejná vzbouřenecká skupina. To je dobře vycvičená síla. Poslali deset granátů do okruhu sto metrů. Na to je potřeba výcvik.“
Fronta an-Nusra byla spolu s Islámským státem jedinou skupinou, které se netýkalo příměří v Sýrii. Důvodem byla její vazba na Al-Káidu a zvěrstva, kterých se dopouštěla, byť ne tak okatě jako Islámský stát. An-Nusra kvůli tomu zpřetrhala vazby s Al-Káidou a přejmenovala se.
Pokračující boje o Aleppo způsobily v posledním velkém městě, kde se povstalci drží, rozsáhlou humanitární krizi mezi 300 000 jeho obyvateli, kteří se ocitli v obklíčení. Tlak Washingtonu na uzavření příměří ve městě ale vyzníval už na začátku srpna naprázdno. Moskva ho odmítala, protože chtěla rozdrtit An-Nusru.
Aktuálně je syrském Aleppu kvůli bojům bez vody a elektřiny 1,5 miliónu lidí, uvedla v úterý OSN.
Související téma:
Koordinátor humanitárních operací OSN v Sýrii Yacoub El Hillo a koordinátor regionální pomoci Kevin Kennedy vyzvali bojující strany k 48hodinovému příměří, které by umožnilo zásobit město potravinami a léky. Přestávka v bojích by se také měla využít k opravě elektrické sítě a vodovodního řadu.