Článek
Sankce znemožňují dotyčným využívat americký finanční systém a americkým občanům brání v uzavírání jakýchkoliv transakcí s nimi.
Pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás mimo jiné vedla k nárůstu míry násilí na Západním břehu, jednom z palestinských území, která by měla na základě tzv. dvoustátního řešení tvořit budoucí samostatnou Palestinu. Palestinci chtějí do svého budoucího státu zahrnout rovněž Pásmo Gazy a východní Jeruzalém.
„Násilí (izraelských osadníků) ohrožuje mír, bezpečí a stabilitu na Západním břehu, v Izraeli a celkově regionu Blízkého východu. Ohrožuje rovněž národní bezpečnost a zahraniční zájmy Spojených států,“ uvedl v prohlášení Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Většina izraelských osadníků na Západním břehu dodržuje zákon, není třeba se uchylovat ke zvláštním opatřením, reagoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu na americké sankce.
Osadnické hnutí má podporu vládních ultranacionalistů
USA opakovaně uznaly právo Izraele na obranu poté, co teroristické hnutí Hamás při útocích loni 7. října v Izraeli zabilo kolem 1200 lidí. Na plénu Rady bezpečnosti OSN Washington několikrát vetoval rezoluce vyzývající k okamžitému zastavení bojů v Pásmu Gazy. Dnešní dekret je výjimečným krokem ze strany USA vůči Izraeli, svému hlavnímu spojenci na Blízkém východě, poznamenaly zahraniční agentury.
Navzdory jednoznačné americké podpoře nicméně Biden i ostatní vrcholní představitelé USA Izrael opakovaně vyzvali, aby zakročil proti agresivním židovským osadníkům na Západním břehu.
Na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967, nyní žije přes 700 tisíc Izraelců. V současné izraelské vládě zasedají náboženští a ultranacionalističtí politici s úzkými vazbami na osadnické hnutí, kteří argumentují tím, že Izrael osidluje území, k němuž jeho národ vážou biblické, historické a politické vazby.
Kamera zachytila incident, při kterém Izraelci omylem zastřelili palestinskou holčičku
