Článek
Podle informací zveřejněných serverem Axios by prodej měl zahrnovat munici pro stíhačky a bojové vrtulníky, dělostřelecké granáty a bomby a hlavice malého průměru. Tuto transakci nyní musí schválit obě komory Kongresu, informuje agentura Reuters.
Americká administrativa již měsíce čelí protestům, které požadují embargo na prodej zbraní Izraeli, dosud ale americkou blízkovýchodní politiku nijak neovlivnily. Washington nadále trvá na tom, že svému spojenci pouze pomáhá bránit se před Íránem podporovanými militantními skupinami Hamás a Hizballáh a jemenskými Húsíi.
Válka v Gaze začala teroristickým útokem Hamásu 7. října 2023, během kterého bylo zabito 1200 lidí a dalších 251 bylo odvlečeno do zajetí. Izraelská protiofenziva je mezinárodně kritizována za to, že kromě zapříčinění více než 45 tisíc obětí na životech vyhnala téměř všechny obyvatele Gazy z jejich domovů a dohnala oblast na pokraj hladomoru. Kvůli tomu čelí mezinárodním obviněním z genocidy či kolektivního trestání Palestinců.
Tato mezinárodní kritika je pak směřována i na USA jakožto hlavního spojence a dodavatele zbraní Izraele. Washington také od začátku konfliktu v Radě bezpečnosti OSN vetoval všechny rezoluce o příměří v Gaze. Neočekává se, že by se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, ke kterému dojde 20. ledna, mělo na této situaci cokoliv změnit. Silnou podporu Izraele mají totiž Biden a Trump společnou.