Článek
Kerry, jehož citovala agentura Reuters, řekl, že nelze pochybovat o úmyslech radikálů postupujících nyní Irákem. Členové Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) od minulého týdne obsazují sunnity obývané části severního Iráku a blíží se k Bagdádu. Jejich cílem je ustavit chalífát v severních částech Iráku a Sýrie.
Kerry řekl, že ISIL nemají v úmyslu škodit jenom v Iráku nebo v sousední Sýrii, ale také ve Spojených státech a Evropě.
S Íránem USA neudržují diplomatické styky od začátku 80. let. Přímé rozhovory k Iráku by se mohly konat na okraj diplomatických jednání o íránském jaderném programu, která v pondělí začala ve Vídni.
Do Perského zálivu vplula válečná loď
USA už minulý týden avizovaly, že jsou připraveny irácké vládě proti ISIL pomoci. Kerry v pondělí řekl, že se uvažuje o útocích vedených bezpilotními letadly.
Americký ministr zahraničí John Kerry
Do Perského zálivu v pondělí vplula vojenská loď Mesa Verde s 550 příslušníky námořní pěchoty. Připojí se k letadlové lodi George H. W. Bush, jejíž posádce Pentagon nařídil plout do oblasti v sobotu. Obě plavidla mohou být použita k podpoře vojenské operace v Iráku.
Írán nabídl Iráku pomoc
Írán nabídl irácké vládě pomoc proti radikálům z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), kteří od minulého týdne zabírají sunnity obývané oblasti severně od Bagdádu.
Sdělovací prostředky už minulý týden uváděly, že Írán poslal vojáky na pomoc při obraně šíitských svatyní, ale Teherán to popřel. Prezident Hasan Rúhání však připustil, že by Írán mohl do Iráku vyslat vojenské poradce.
Íránský prezident Hassan Rúhání
Sunnitští radikálové míří k Bagdádu od severu od minulého týdne. Američany vyzbrojená a vycvičená irácká armáda radikálům na mnoha místech nekladla odpor a vojáci dezertovali.
USA zatím o konkrétní formě pomoci nerozhodly, vyloučily však vyslání vojáků do Iráku. Spojené státy byly vůdčí silou mezinárodních intervenčních jednotek, které byly v Iráku v letech 2003 až 2011. V roce 2003 svrhly tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna, v letech 2006–2008 pomohly zklidnit násilí mezi sunnity a šíity a pak měly dohlédnout na obnovu iráckých institucí.
Premiér iráckých Kurdů jedná v Teheránu
Do Teheránu odjel jednat o situaci v Iráku předseda vlády iráckých Kurdů Ničirvan Barzání. Kurdské milice brání kurdské oblasti a islamisté jim prý nabídli příměří, aby vyloučili možnost napadení ze severu.
Podle íránské agentury Mehr Barzání návštěvu předem neohlásil. V Teheránu se sejde kromě jiného s tajemníkem íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti admirálem Alím Šamcháním.
Protože se irácká armáda před ISIL na většině míst rozprchla, kurští milicionáři – pešmergové – začali bránit provincii Kirkúk, která leží západně od tří kurdských autonomních provincií na severu Iráku a již by chtěli Kurdové ke svému území připojit.
Velitelé pešmergů v pondělí oznámili, že ISIL k nim vyslal kurýra s nabídkou příměří. „Když na nás nebudete útočit, nezaútočíme ani my na vás," zněla prý.
Pešmergové prý vytvořili bezpečnostní pás jižně od města Túz Chúrmatu, aby zabránili ISIL vstoupit do Kurdistánu. Poslední kontrolní stanoviště ISIL je od této linie v provincii Saláhaddín vzdálené asi půl kilometru. Islamisté si prý snaží zajistit, že na ně Kurdové ze severu nebudou útočit.
