Článek
„Vypadá to jako nový druh války pro 21. století. Zdá se, že je to kombinovaná kampaň atentátů, kybernetické války a napůl přiznaných sabotážních akcí,“ řekl vedoucí projektu pro Írán při Washingtonském středisku pro blízkovýchodní politiku Patrick Clawson.
Spojené státy se roky snaží narušovat íránské zbrojní programy tajnými dodávkami vadných součástí, softwaru a chybných plánů. O jejich podílu na sabotážích nejsou žádné důkazy. „Rozhodně to děláme. Je to jasný úkol divize CIA proti šíření jaderných zbraní, aby za každou cenu zpomalila íránský zbrojní program,“ citoval NYT bývalého agenta CIA Art Keller.
Zdržování je malým vítězstvím
Výbuch vysoce explozivního materiálu na základně Revolučních gard u Teheránu z 12. listopadu, při němž zemřel i vedoucí raketového programu generál Hassan Mukkadam, podle listu projekt výrazně poznamenal. Satelitní snímky ukazují, že základna byla téměř srovnána se zemí. USA i Írán hovořily o nehodě při manipulaci s výbušninami. Americké a izraelské představitele podle NYT příliš nezajímá, co mohlo být příčinou exploze. „Cokoliv, co nám zajistí víc času a oddálí den, kdy budou Íránci schopni namontovat jadernou zbraň na raketu s přesným naváděním, je malé vítězství,“ řekl deníku jeden z nich.
Podle jedné z teorií mohlo íránskou základnu něco zasáhnout, možná i střela z bezpilotního letounu.
NYT poznamenal, že podle expertů stojí USA a Izrael s velkou pravděpodobností také za počítačovým virem Stuxnet, který loni v íránském jaderném zařízení Natanz vyřadilo z provozu množství centrifug na obohacování uranu.
Na základně u Teheránu se nacházely rakety dlouhého doletu Šabáb. Minulý měsíc přitom Mezinárodní agentura pro atomovou energii upozornila, že Írán zkouší vyrobit jadernou hlavici pro Šabáb 3.
Netanjahu dal za příklad Guriona
V té souvislosti se dál mluví o možném útoku Izraele na íránská jaderná zařízení. Poté, co americký ministr obrany Leon Panetta varoval před jeho možnými dopady a podobně se znovu vyjádřil i bývalý šéf izraelské rozvědky Mossad Meir Dagan, připustil možnost úderu i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. V neděli připomněl, že prvního předsedu vlády Bena Guriona v roce 1948 rovněž varovali před těžkostmi v podobě arabské invaze, vyhlásí-li nový stát.
„Dobře chápal, že k tomuto rozhodnutí se váže vysoká cena, ale nepřijmout toto rozhodnutí by cenu ještě zvýšilo,“ řekl Netanjahu. „Dnes se všichni shodneme na tom, že to bylo správné a odpovědné rozhodnutí. Chci věřit, že budeme vždy jednat odpovědně, odvážně a odhodlaně a přijímat správná rozhodnutí, abychom si zajistili budoucnost a bezpečnost,“ doplnil.