Článek
Společné jordánské a americké jednotky u jordánské hranice se Sýrií jsou v pohybu. S odvoláním na svědky o tom informovala agentura DPA. Podle nejmenovaného jordánského vládního představitele ale manévr jednotky obou států připravovaly měsíce. Jordánsko je blízkým americkým spojencem a zvažovaný úder proti Sýrii podporuje.
Podél 370 kilometrů dlouhé hranice jsou údajně v pohotovosti desítky obrněnců a bojových letounů. Místní obyvatelé hlásí, že v pohraničí hlídkuje řada bezpilotních letadel.
Vyšetřování potrvá ještě čtyři dny
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ráno řekl, že inspektorům by se měl dopřát čas na to, aby mohli svou práci dokončit. Podle něj poskytuje syrský konflikt výjevy, jaké „jsme v 21. století neviděli”. Odpoledne pak upřesnil, že inspektoři potřebují na svou práci ještě čtyři dny.
Tým přijel do Sýrie 18. srpna původně k vyšetření chemických útoků z jara. Počítalo se s tím, že v zemi zůstane asi dva týdny. Nyní se soustředí na sbírání důkazového materiálu po nejnovějším chemickém útoku.
Tým expertů OSN nemohl v úterý útok vyšetřovat kvůli bezpečnostní situaci. Už v pondělí se při cestě na místo dostal do palby. [celá zpráva] Krev lidí zasažených chemickými látkami 21. srpna odebrali až večer. [celá zpráva]
Zasedají stálí členové RB OSN
V New Yorku již začalo za zavřenými dveřmi zasedat pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Británie na něm předala návrh rezoluce, která odsuzuje chemický útok spáchaný minulý týden v Sýrii a žádá o povolení k ochraně civilistů, což by umožnilo nasadit sílu.
„Jsme přesvědčeni, že je čas, aby Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) převzala odpovědnost za Sýrii, když to za poslední dva a půl roku nedokázala udělat,” řekl novinářům britský ministr zahraničí William Hague. Dodal, že je nutné, aby se OSN pokusila zastavit krveprolití v této blízkovýchodní zemi tím, že schválí příslušnou rezoluci. Ta podle něj vezme v úvahu „potřebná opatření” k ochraně civilistů.
Zatím není jasné, zda se Rada bezpečnosti bude návrhem vůbec zabývat. Vysoký ruský diplomat řekl agentuře Interfax, že by se mělo začít jednat až poté, co vyšetřování ukončí inspektoři OSN. Pětice také zaujala rozdílné postoje k britskému návrhu.
Pan Ki-mun požaduje, aby rezoluci podpořili všichni stálí členové RB OSN. Dodal, že by se neměl při akci ztratit zájem udržet mezinárodní mír a bezpečnost: „Rada se musí sjednotit při jednání a musí svou autoritu použít pro mír.“
Obavy z veta Ruska dal najevo britský ministr William Hague, který už od okamžitého zásahu ustoupil s tím, že se o něm může jednat několik dní.
Americké ministerstvo zahraničí v souvislosti s odmítavým postojem Ruska na půdě OSN k zásahu v Sýrii prohlásilo, že Damašku by nemělo být povoleno schovávat se za Moskvu.
Británie pod tlakem
Britský premiér David Cameron se tak ocitl pod tlakem. Britský bezpečnostní výbor už jednohlasně označil použití chemických zbraní jednotkami syrského prezidenta Asada za nepřijatelné, i když zatím není známo, kdo látky použil. Bezpečnostní výbor se podle Camerona rovněž jednomyslně usnesl, že po nasazení bojového plynu Asadem „by svět neměl stát opodál".
Cameron tlačí na rychlé projednání rezoluce, protože o případném zásahu bude jednat už ve čtvrtek britský parlament, který by měl případné použití síly ve čtvrtek schválit. Spekuluje se, že Londýn a Washington chtěly útočit ještě tento týden. Otázkou ale je, zda by zahájily útok v době přítomnosti inspektorů OSN v Sýrii.
Sýrie útok popírá
Syrská vláda vytrvale popírá, že použila chemické zbraně. Náměstek jejího ministra zahraničí Fajsal Mikdád z útoku obvinil západní státy. Řekl, že USA, Británie a Francie pomohly teroristům chemické zbraně použít. Varoval, že tytéž teroristické skupiny je brzo použijí v Evropě.
Na útok se podle Reuters chystají i prostí Syřané, kteří nakupují ve velkém chléb, mouku, sušené potraviny a konzervy. „Žijeme v hlavním městě. Na každé ulici je nějaký vládní cíl. Kde se máme ukrýt?” řekla sestra na prázdné klinice a dodala: „Lidé mají ve zvyku dělat větší zásoby od počátku konfliktu, ale nyní kupují ohromná množství jídla a vody.”