Článek
„Máme zpravodajské informace z různých zdrojů, včetně vlastních a od našich spojenců, že letadlo bylo sestřeleno íránskou střelou země - vzduch. Mohlo to být neúmyslné,” uvedl Trudeau. Na dotaz, zda mohlo jít o záměr, odpověděl podle serveru National Post: „Je skutečně příliš brzo dělat nějaký závěr.” Dodal, že chce odpovědi a pohnání odpovědných před spravedlnost.
Trudeau potvrdil informace Newsweeku, jehož tři zdroje uvedly, že boeing společnosti UIA, který vzlétl z Teheránu krátce po íránském raketovém útoku na dvě základny v Iráku využívané Američany, byl zasažen raketou země-vzduch systému Tor M-1 označovanou v kódu NATO Gauntlet.
Trosky boeingu, který se zřítil v Íránu.
Letadlo v Íránu se těsně před pádem chtělo vrátit na letiště
Podle obou amerických představitelů šlo o náhodu. Íránská protivzdušná obrana byla podle nich aktivována po íránském útoku na základny pro případ odvetného úderu a zareagovala na vzlétající letadlo ukrajinských aerolinek.
Teherán: Boeing má zkoumat černé skříňky
Íránská vláda informace o tom, že letadlo sestřelila raketa, popřela. "Všechny ty zprávy (o zasažení letounu raketou) jsou psychologickou válkou proti Íránu... Všechny země, jejichž občané byli na palubě letadla, mohou poslat své zástupce. A naléhavě vyzýváme Boeing k vyslání svých zástupců, aby se zúčastnili zkoumání černých skříněk," citovala agentura Reuters prohlášení mluvčího.
Původně se uvádělo, že letadlo havarovalo v důsledku mechanické závady, což potvrdila i ukrajinská ambasáda v Íránu, ale pak své tvrzení popřela s tím, že ještě nelze učinit závěry o příčině pádu.
Trosky ukrajinského boeingu, který havaroval u Teheránu
U Teheránu se zřítil ukrajinský boeing, nejméně 176 mrtvých
Už ve středu se pak objevily záběry s úlomky, které by mohly pocházet z rakety Tor. Nalezeny byly na jihozápadním předměstí Teheránu nedaleko Chomejního letiště. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danylov ve čtvrtek řekl, že mezi možnými příčinami pádu je zásah raketou systému Tor M-1 a ukrajinští experti budou pátrat po případných stopách zásahu. Dalšími možnými příčinami je střet s dronem nebo jiným letícím předmětem a teroristický útok.
Tvrzení Newsweeku zpochybnil předseda íránského úřadu pro civilní letectví Alí Abedzadeh: „Kdyby zasáhla letadlo raketa nebo střela, spadlo by volným pádem. Jak může být letadlo zasaženo raketou nebo střelou a pilot se je pak pokusí obrátit a vrátit na letiště?“
Ukrajinští experti hledají po pádu letadla u Teheránu úlomky protiletadlové rakety
Boeing havaroval dvě minuty po startu. Podle některých svědků mu hořel motor. Posádka se pokoušela vrátit na letiště. Při pádu zahynulo 82 Íránců, 63 Kanaďanů a jedenáct Ukrajinců, z nichž devět bylo členy posádky, deset Švédů, sedm Afghánců a tři Němci.
Protiletecký systém Tor M1
| Tor |
| Tor je sovětský mobilní raketový protiletadlový a protiraketový systém krátkého doletu, určený proti letadlům, střelám s plochou dráhou letu, vrtulníkům i dronům, který se dá používat za každého počasí. Vyvíjen byl od sedmdesátých let a do výzbroje byl zařazen v roce 1986. Určen je obranu cílů. V kódu NATO je označován jako SA-15 Gauntlet. |
| Systém se dále vyvíjel. Verze Tor M1 byla zavedena do výzbroje v roce 1991. Má vyšší přesnost a její radar je schopen sledovat současně dva cíle. Může zasahovat cíle letící od 1500 metrů výše, verze M-2 i cíle letící jen v kilometrové výšce. Existuje i jeho námořní verze pro obranu lodí. |
| Ve výzbroji ho má nadále Rusko, ale využívá ho dalších 14 zemí včetně Íránu, Jemenu a Číny nebo Ukrajiny. |
| Samotná raketa 9M331 poháněná tuhým palivem má dosah 12 km a je schopna likvidovat cíle do výšky 6000 metrů. Přepravuje se na pásovém vozidle 9A331, ze kterého může být odpalovaná. |
| Raketa o dálce 2,9 metru ráže 235 mm váží 167 kg. Hlavice má hmotnost 15 kg. |
| Systém může operovat nezávisle. Střely může vypalovat i za jízdy. Připraven k palbě je do tří minut a odpal následuje pět až osm sekund po detekci cíle. |
Letadlo v Íránu se těsně před pádem chtělo vrátit na letiště