Článek
Katar musí v daném termínu splnit všechny požadavky. S Tureckem, jež je členem NATO, má také přerušit vojenskou spolupráci. Zároveň se od něj očekává vyplacení neupřesněné kompenzace.
AP uvedla, že seznam požadavků obdržela od jednoho ze států účastnících se sporu. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států.
Al-Džazíra, revoluční gardy, Al-Káidy
Skupina kritizující Katar tvrdí, že malá, ale bohatá země podporuje radikální islamistické skupiny jako Muslimské bratrstvo či palestinský Hamás. Zároveň prý napomáhá šíitskému Íránu, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.
Na seznamu je podle AP požadavek na uzavření íránských diplomatických misí a vyhoštění členů íránských revolučních gard, stejně jako zrušení společných vojenských operací. Dále přerušení styků s organizacemi, jako jsou Muslimské bratrstvo, Islámský stát, Al-Káida a Hizballáh. Kromě uzavření Al-Džazíry také uzavření všech dalších médií financovaných Katarem, což jsou servery Middle East Eye a Al-Arabi al-Džadíd, stejně jako stanice Arabi21.
Dalším požadavkem je ukončení vojenské spolupráce s Tureckem, ukončení podpory jednotlivců i organizací, které Saúdská Arábie a její spojenci řadí k teroristickým, vydání teroristů a hledaných osob, ukončení zásahů do vnitřních záležitostí kritizujících zemí, ukončení spolupráce s disidenty ze Saúdské Arábie a jejích spojenců. Dále zaplacení kompenzací za škody a lidské životy dotčené katarskou politikou v minulých letech. Katar má s ostatními státy z oblasti Perského zálivu navázat vojenskou, ekonomickou i sociální spolupráci. Pokud na tyto požadavky do deseti dní nepřistoupí, pak seznam pozbude platnosti. Dokument ale neuvádí, jaký bude v tomto případě další postup zemí kolem Saúdské Arábie.
Tvrdí, že se nepodvolí
Katar vznesená obvinění popírá a tvrdí, že blokáda je porušením mezinárodního práva. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání už dříve sdělil, že země kvůli tlaku svou zahraniční politiku nezmění. Jednání o ukončení sporu se kromě Kuvajtu snaží zprostředkovat i Turecko, Maroko, Pákistán či Francie.
Ankara nedávno schválila posílení své vojenské posádky v Kataru, kde zhruba 150 tureckých vojáků působí od dohody z roku 2014. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil blokádu Kataru za nepřijatelný trest smrti a odsoudil ji jako „nehumánní a odporující islámským hodnotám”. Turecký ministr obchodu Bülent Tüfenkci v pátek řekl, že od zahájení blokády se objem tureckého exportu do Kataru ztrojnásobil. Turecko posílá potraviny a další zboží do Kataru letecky a vyslalo tam už i loď. Po moři Katar zásobuje také Írán, který tam denně posílá 1000 tun ovoce, zeleniny a dalších potravin.
Americké ministerstvo zahraničí tento týden vyjádřilo rozpaky nad tím, že státy izolující Katar stále nepředložily seznam svých požadavků. Ministr zahraničí Rex Tillerson prohlásil, že doufá, že budou "rozumné a uskutečnitelné".
Podle některých analytiků se skupině kolem Rijádu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru. „Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu,” domnívá se Ajham Kamal z poradenské agentury Eurasia Group. Za sporem je i katarská televize Al-Džazíra, která kritizuje autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko již pobočky této televize uzavřely.
