Článek
Pro podporu povolení hlasovalo 507 poslanců, 19 bylo proti.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan před parlamentní debatou uvedl, že rozhodnutí nebude nutně znamenat bezprostřední vojenský zásah. Ankara má již nyní na hranicích s Irákem 60 000 vojáků.
Turečtí vojáci by měli zaútočit na irácké základny povstalců Strany kurdských pracujících (PKK) a zabránit tak jejich dalším výpadům na turecké území.
Ankara tvrdí, že NATO nenabídlo Turecku dostatečnou pomoc po sérii nedávných útoků, které na severu Turecka údajně spáchali právě kurdští separatisté z PKK.
Aliance však požádala Turecko o zdrženlivost. "Generální tajemník NATO vyjádřil názor, že všechny strany by měly prokázat co nejvyšší možnou míru zdrženlivosti, zvláště v tomto velice napjatém období," řekl mluvčí aliance Appathurai ve středu.
Irácký prezident vyzval povstalce, aby opustili Irák
K případné intervenci by mohlo pravděpodobně dojít až příští rok. O tom, že turecká vláda v bezprostřední budoucnosti útok neplánuje, je přesvědčen i irácký viceprezident Tárik Hášimí, který na toto téma jedná s nejvyššími tureckými představiteli od úterý.
Irácký prezident Džalál Talabání při návštěvě Francie vyslovil naději, že turečtí představitelé nedají povel k vojenské intervenci. Zároveň vyzval PKK, aby zastavila ozbrojené akce proti Turecku.
Uvedl, že činnost PKK jde proti zájmům kurdského lidu i nového demokratizačního trendu v Turecku. Dodal ale, že nemá dojem, že by kvůli tomuto problému bylo mezi tureckou a iráckou vládou nějaké napětí
"Vyzvali jsme PKK, aby zastavila boje. Pokud ne, žádáme ji, aby opustila naši zemi," prohlásil Talabání, sám původem Kurd.
Proti i USA
Proti turecké vojenské intervenci na severu Iráku se rozhodně stavějí Spojené státy, podle nichž by takový krok vedl k další destabilizaci situace v Iráku. Přitom právě oblast severního Iráku obývaná kurdským obyvatelstvem tvoří nejstabilnější zónu iráckého území.
PKK je v Turecku už řadu let zakázaná a za teroristickou organizaci ji považují nejen Turci, ale rovněž Spojené státy, Evropská unie a také NATO.
Povstalci z PKK zahájili ozbrojené tažení proti turecké vládě a za vytvoření nezávislého kurdského státu v roce 1984. Tyto snahy si na obou stranách vyžádaly už přes 37 000 obětí.