Článek
Sporný článek šest dodatku mění úlohu parlamentu, jehož úkolem by nově mělo být jen získávání a kontrola informací. Bude sice moci dál zasedat a jednat o otázkách činnosti státu a písemně interpelovat ministry, nebude ale moci navrhovat hlasování o nedůvěře vlády.
Článek osm, který je vůbec nejspornější, posiluje moc prezidenta, který bude mít nově titul „hlava státu”, a mění parlamentní systém v prezidentský. Bude na něj převedena veškerá výkonná moc, kterou mají dosud premiér a vláda. Prezident bude moci navrhovat zákony a vracet zákony do parlamentu k přepracování. Bude mít také pravomoc se obrátit na ústavní soud ohledně toho, zda zákony nebo parlamentní výnosy nejsou v rozporu s ústavou.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Prezident bude sám jmenovat a odvolávat nejen své asistenty, ale také ministry a vysoké státní úředníky. Tento bod byl schválen 340 hlasy proti 135.
Prezidentské dekrety nemusejí ctít lidská práva
Prezident také bude mít nadále pravomoc vydávat prezidentské dekrety, které musejí splňovat potřeby exekutivy, ale nemusejí se ohlížet na základní lidská práva a svobody. To bylo přijato 330 hlasy.
Poslanci také schválili 340 hlasy proti 136, že prezidentští kandidáti už nebudou muset být nadstraničtí a před volbou odejít ze svých stran. Hlava státu se bude volit v přímém hlasování.
Dodatek ústavy také stanoví další podmínky pro prezidentské kandidáty – bude jim muset být nejméně 40 let a mít vysokoškolské vzdělání. Také budou muset mít turecké občanství a splňovat všechny podmínky, které plní poslanci.
Jednání provázely rvačky
Během čtvrtečních jednání o změnách ústavy se poslanci v parlamentu porvali a jeden byl dokonce pokousán. [celá zpráva]
Při potyčkách bylo povaleno řečniště o hmotnosti 250 kg, na kterém jsou dva mikrofony, podle listu Hürriyet každý za 15 000 eur. Jeden z nich ale zmizel. Zřejmě ho jeden poslanec použil jako zbraň a udeřil s ním druhého zastupitele. Při potyčce byli zraněni poslanci vládní strany AKP i hlavní poziční CHP.
Turci by o změnách měli hlasovat v referendu, které se bude konat mezi březnem a květnem letošního roku. Plně vstoupit v platnost by podle tureckých médií měly až v roce 2019, na kdy jsou plánovány parlamentní i prezidentské volby.
O zavedení prezidentského systému usiluje současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan, dlouho se mu jej však nedařilo prosadit.