Článek
Podle zatykače se i Fuller „pokusil svrhnout vládu Turecké republiky a svrhnout ústavní řád“. Je také obviněn ze špionáže, neboť si „opatřoval státní informace, které musely být drženy v tajnosti z politických důvodů a kvůli (možné) špionáži“.
Podle zatykače byl Fuller také ve spojení s americkým akademikem Henrim Barkeyem, na kterého už dříve Turecko vydalo zatykač kvůli údajnému podílu na převratu. Prý jej koordinoval na schůzi na istanbulském ostrově Büyükada v noci z 15. na 16. července. Schůzky se měl zúčastnit i Fuller, který Turecko opustil, když puč neuspěl.
Ruská obvinění
List Hürriyet upozorňuje, že zatykač byl vydán poté, co ruský stratég Alexandr Dugin nedávno v televizi tvrdil, že Barkey a Fuller se účastnili schůzky na ostrově Büyükada. Dugin dodal, že ruské tajné služby mají „konkrétní důkazy, že agenti CIA řídili neúspěšný pokus o puč“.
Fuller pomáhal Gülenovi zařídit pobyt v USA
Fuller taky v roce 2006 napsal dopis, který podpořil vydání zelené karty Fetullahu Gülenovi. Duchovní, který se nakonec usadil v USA, popírá, že by se pokusil svrhnout autokratického prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Ankara ale tvrdí, že v zemi byla vybudována „fetullahistická teroristická” síť FETO, která měla převzít moc. Po neúspěšném puči následovaly masivní čistky, kdy bylo zadrženo 50 000 lidí a dalších 150 000 včetně soudců, vojáků, prokurátorů a učitelů bylo propuštěno z práce.
Od pokusu o puč se ještě zvýšilo napětí mezi Tureckem a USA kvůli tomu, že Gülen žije ve Spojených státech. Ankaře ale také vadí, že USA podporovaly kurdskou milici YPG, bojující proti islámskému státu. Samo ji považuje za teroristickou a napojenou na separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK).