Článek
Krok Ankary by podle pozorovatelů mohl stát na začátku cesty ke zlepšení vzájemných vztahů, které byly v posledních měsících pod bodem mrazu.
Ankara blokovala návštěvu německých poslanců i dalších činitelů od června kvůli rezoluci německého parlamentu, která konstatuje, že masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války byly genocidou. S tím se Turecko jako nástupnická země Osmanské říše nechtělo smířit a přijalo několik odvetných opatření. Jedním z nich byla omezení návštěv na letecké základně, kde působí asi 250 německých vojáků.
Koncem června tak museli svou cestu na leteckou základnu zrušit státní tajemník německého ministerstva obrany Ralf Brauksiepe a skupina poslanců. Do areálu v posledních měsících Ankara z německých politiků pustila jen spolkovou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. [celá zpráva]
Nyní Turecko podmínky návštěv uvolnilo. "Vítám, že turecká vláda souhlasila s plánovanou návštěvou výboru Spolkového sněmu pro obranu. S tímto rozhodnutím turecké vlády jsme o kousek dále," uvedl v reakci na krok Ankary německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD).
Distancování se - nedistancování se
Jestli turecké rozhodnutí předznamená oteplení vzájemných vztahů, se teprve ukáže. Jisté je, že kroku Ankary předcházel krok Berlína, který v minulém týdnu zdůraznil, že rezoluce o arménské genocidě je právně nezávazná. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert přitom zároveň tvrdil, že jeho slova nejsou distancováním se od rezoluce. [celá zpráva]
O tom, že se vláda chystá od parlamentní rezoluce distancovat a Turecko výměnou za to povolí návštěvu německých poslanců v Inçirliku, informovaly minulý týden zdroje magazínu Spiegel.