Turecko pohrozilo, že Američanům uzavře základny. Na jedné mají USA jaderné bomby

„Jestliže pro nás bude nutné podniknout takový krok, máme k tomu pravomoc. Jestliže je to nutné, uzavřeme Incirlik,“ řekl Erdogan televizi A Haber. Dodal, že může uzavřít i radarovou základnu Kürecik: „Jestliže nám vyhrožují uvalením sankcí, budeme to oplácet.“

Na Incirliku u města Adana sídlí turecké 10. letecké křídlo. Působí na ní však i 5000 amerických vojáků a několik set britských. Základna byla Američany využívána už za druhé světové války a po ní sloužila ke špionážním letům nad Sovětským svazem. Právě z ní startoval pilot Francis Garry Powers, který byl se svým U-2 sestřelen v roce 1960 nad Sverdlovskem. Sloužila i při krizích na Blízkém východě a při operacích proti al-Kajdá a Islámskému státu v Sýrii a v Iráku. Na základně je uloženo 50 jaderných bomb B61.

Erdogan reagoval na to, že americkým Senátem prošla 12. prosince rezoluce, ve které je vyhánění Arménů v roce 1915 označeno jako genocida. Erdogan označil návrh příslušného zákona za „čistě politický“ a odpověděl, že by Turecko mohlo odpovědět rezolucí, že zabíjení původních obyvatel Spojených států v minulých staletích bylo taky genocidou.

„Nebudeme stát s prázdnýma rukama. Nechte mě říci jasně a otevřeně - je možné mluvit o Americe bez zmínění Indiánů? To je ostudný moment v americké historii. Obchodovali s otroky ze Senegalu. Máme o tom dokumenty v našem archivu. Odhalíme, že historie Západu je historií rasismu a kolonialismu. Se všemi těmi masakry a genocidami nemohou nic říkat národu s tak hrdou historií, jako je ta naše,“ řekl Erdogan podle listu Hürriyet.

Po přijetí podobné rezoluce odmítalo Turecko od půlky roku 2016 vpouštět na Incirlik německé poslance, kteří tam mířili za německými letci, již odtamtud vzlétali proti Islámskému státu. Berlín se nakonec rozhodl v červnu stáhnout své vojáky z Incirliku a přemístit je do Jordánska, což možná udělají i Američané.