Článek
Davutoglu uvedl, že útoky na IS jsou součástí širšího procesu: „Není to omezeno na jeden den nebo jeden region. Na sebemenší ohrožení Turecko odpoví nejsilnějším možným způsobem.” Dodal, že v Turecko je připraveno vyslat i své vojáky do Sýrie, pokud to bude potřeba.
Při náletech na IS zahájených už od den dříve údajně zahynulo několik desítek bojovníků. [celá zpráva]

Záběr z kokpitu tureckého stíhačky F-16 zachycuje explozi po útoku na pozice Islámského státu
V pátek v Turecku zatkli stovky lidí podezřelých z podpory IS. Akce byla podniknuta poté, co sebevražedný atentátník zabil v tureckém pohraničním městě Suruç 32 lidí. [celá zpráva]
Ankara také slíbila, že umožní USA používat k útokům na IS základnu Incirlik. Domluvili se na tom prezidenti USA a Turecka v pátečním telefonátu. Není jasné, kdy dohoda začne platit, USA by to ale usnadnilo útoky na IS.
Ankara se také s USA domluvila na vytvoření nárazníkové zóny, aby lépe chránila své pohraničí. Turecký tisk píše, že půjde o úsek dlouhý 98 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Halab, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů.

Turecký transportní letoun Airbus A400M Atlas na základně Incirlik
Nálety na Kurdy
Páteční letecké útoky proti Straně kurdských pracujících se soustředily na pozice PKK v horách na severu provincie Dahúk, která se nachází v autonomním iráckém regionu Kurdistánu. „Zhruba ve 23:00 místního času dnes večer (22:00 SELČ) turecká vojenská letadla zahájila bombardování našich pozic poblíž hranice. Nálety byly doprovázeny silnou dělostřeleckou palbou,” řekl v pátek AFP mluvčí PKK Bakhtiar Dogan.

Turecký stíhací bombardér F-16 se vrací na základnu Diyarbakir z náletu na Kurdistán.
Turecko oznámilo, že při nočních náletech na pozice Kurdské strany pracujících (PKK) byly zasaženy úkryty, bunkry, skladiště a logistické body v severním Iráku včetně pohoří Kandíl, kde sídlí nejvyšší velitelství PKK. Podle agentury AP je to poprvé, co Turecko udeřilo na Kurdy v severním Iráku od mírové dohody mezi Ankarou a PKK, která byla oznámena v roce 2013. Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984.
Turecká Strana kurdských pracujících po nočních útocích turecké armády na své tábory v Iráku vypověděla mírová jednání s Ankarou. Nemají už prý smysl. Informovala o tom agentura Reuters. K příměří vyzval před dvěma lety vůdce strany Abdullah Öcalan.
Napětí mezi Turky a Kurdy roste, protože kurdské skupiny obviňují tureckou vládu, že s Islámským státem nebojuje. Po atentátu v Suruçu na kurdské aktivisty chystající se pomáhat v Kobani se konali v zemi demonstrace.

Demonstrace v Istanbulu kvůli atentátu v Surucu.
Analytik BBC Guney Yildiz varoval, že vést současně boj s IS a PKK je riskantní.