Hlavní obsah

Turecko je ústřední platformou islamistů, uvádí zpráva z německé vlády

Berlín
Aktualizováno

Turecká vláda spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě a tuto svoji vědomou spolupráci v nedávných letech posílila. Uvedlo to německé ministerstvo vnitra v písemné odpovědi na dotaz poslanců ze strany Levice. Dopis se dostal k redakci veřejnoprávní televize ARD, která o něm v úterý informovala.

Foto: ČTK/AP

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Článek

„Především jako výsledek postupně se islamizující vnitřní a vnější politiky Ankary od roku 2011 se Turecko stalo ústřední akční platformou islamistických uskupení v oblasti Blízkého východu,“ uvádí dokument. Dodává, že tuto spolupráci aktivně podporuje prezident Recep Tayyip Erdogan.

„Mnoho projevů solidarity a podpory egyptskému Muslimskému bratrstvu, hnutí Hamás a skupinám ozbrojené islamistické opozice v Sýrii ze strany vládnoucí strany AKP a prezidenta Erdogana podtrhuje jejich ideologickou spřízněnost,“ konstatuje se dále.

Turecko bylo donedávna hlavní branou dobrovolníků zapojujících se do řad Islámského státu v Sýrii a ze spolupráce s radikály ho během nedávné roztržky obviňovalo i Rusko.

Ohrožená dohoda

ARD v té souvislosti upozorňuje, že zpráva založená na hodnoceních tajné služby BND staví do nepříznivého světla německou kancléřku Angelu Merkelovou a ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, kteří brzdili kritiku tureckého prezidenta, aby byla uzavřena dohoda s Tureckem o zadržování a vracení migrantů.

Zpráva vnitra, která měla zůstat v utajení a nebyla konzultována se zahraničním úřadem vedeným socialistou Steinmeierem, může vyvolat nové třenice s Tureckem, protože ji nyní lze považovat za oficiální názor spolkové vlády.

Vztahy Německa a potažmo zbytku Unie a Turecka kalí spor o bezvízový styk pro turecké občany cestující do EU. Turecko požaduje jeho zavedení do října, jinak hrozí vypovězením jarní dohody o zadržování a vracení běženců. Součástí této dohody byla i několikamiliardová finanční výpomoc Turecku v uprchlické krizi. EU Erdoganovu vládu kritizuje kvůli omezování občanských práv a tato kritika po čistkách po pokusu o puč v Turecku v uplynulém měsíci ještě zesílila. [celá zpráva]

Vztahy Berlína s Ankarou zakalila také rezoluce německého parlamentu prohlašující masakry, kterých se Turci v roce 1915 dopustili na Arménech, za genocidu. Kancléřka Merkelová rezoluci podpořila.

Související téma:

Foto: Murad Sezer, Reuters

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan

Ministerstvo vnitra ve vyjádření zaslaném ČTK v úterý navečer uvedlo, že odpověď na dotaz poslanců s ministerstvem zahraničí nekonzultovalo omylem. Vyjádření resort dále komentovat nechce s tím, že je tajné.

Související články

Výběr článků

Načítám