Hlavní obsah

Tureckem otřásají demonstrace kvůli odvolání starosty Istanbulu

3:09
3:09

Poslechněte si tento článek

Desetitisíce demonstrantů vyšly v neděli večer do ulic tureckých měst kvůli zadržení a následnému nedělnímu obvinění starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua z korupce. Obviněn byl v den, kdy byl v hlasování vybrán republikánskou lidovou stranou CHP do prezidentských voleb v roce 2028.

Protesty v TureckuVideo: Reuters

Článek

Protesty, které začaly v půlce minulého týdne, se rozšířily do 55 z 81 tureckých provincií. Největší byly v Istanbulu, kde proti nim zasáhli policisté, kteří použili slzný plyn a gumové projektily.

Podle tureckých úřadů bylo od počátku protestů zadrženo 700 lidí. Před nedělními protesty bylo podle ministra vnitra Aliho Yerlikayi zadrženo 343 demonstrantů.

Jde o největší protesty v Istanbulu za více než deset let. Naposledy v roce 2013 tu Turci podobně silně protestovali proti likvidaci oblíbeného parku Gezi.

Zatčenému starostovi Istanbulu zabavili stavební společnost

Evropa

Obvinění jsou vykonstruovaná, tvrdí starosta

V souvislosti s údajnou korupcí, uplácením a preferování některých firem ve výběrovém řízení bylo ve středu zahájeno vyšetřování asi stovky lidí. Ministr vnitra uvedl, že přes noc jich bylo zatčeno dalších 323.

Oblíbený starosta Imamoglu tvrdí, že jde o vykonstruované obvinění, které mu má zabránit kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028. V nedělním hlasování o tom, jestli má reprezentoval CHP v prezidentských volbách, uspěl. Hlasovalo 15 milionů lidí, z nichž 1,6 milionu tvořili straníci.

Imamoglu byl obviněn z vytvoření zločinecké skupiny, uplácení, vydírání a zpronevěry. Původně byl stíhán i kvůli podezření, že se spikl s ozbrojenými teroristy, ale z tohoto bodu ho soud, který rozhodl o vazbě, neobvinil. Důvodem tohoto obvinění bylo, že CHP spolupracovala s prokurdskou demokratickou stranou DEM a že jejím lidem umožňovala zastávat funkce.

Turecké vedení v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem tvrdí, že DEM je spojená se zakázanou separatistickou autonomistickou teroristickou Stranou kurdských pracujících (PKK). Ta přitom v březnu oznámila po čtyřiceti letech bojů klid zbraní.

Dlouhá vláda Erdogana

I po prohraných parlamentních volbách v půlce roku 2015 Erdogan vytáhl kurdskou kartu. Po několika teroristických útocích opakované volby pak už jeho strana AKP na podzim vyhrála.

Erdogan vládne Turecku už 22 let, nejprve jako premiér, pak jako prezident. V roce 2028 už nesmí podle stávající ústavy, která byla přijata za jeho vlády, na post hlavy státu znovu kandidovat.

Istanbul zachvátily demonstrace, lidé protestují proti zadržení starosty

Zahraniční

Výběr článků

Načítám