Článek
Ministr dodal, že Ankara jedná s Washingtonem i Moskvou, aby po oznámeném stažení amerických vojáků z oblasti nemohla YPG region dál držet bez americké podpory.
„Nikdy se nebudeme rozpakovat eliminovat teroristy u našich hranic, a to dokonce i kdyby se YPG dohodla se syrským režimem, že budou kontrolovat oblast společně. Naší povinností je eliminovat tuto hrozbu naší národní bezpečností,“ citoval Çavuşoğlua turecký list Hürriyet.
YPG přitom hrála klíčovou roli v porážce Islámského státu v Sýrii, Turecko ji však považuje za odnož zakázané separatistické turecké Strany kurdských pracujících (PKK).
„Sever Sýrie budeme bombardovat”
Çavuşoğlu pohrozil, že Turecko bude v Sýrii postupovat stejně jako v Iráku, jehož sever pravidelně bombarduje. Útočí ze vzduchu na základy PKK a několikrát tam podniklo i pozemní invaze. „Totéž platí pro Sýrii. Je to téma národní bezpečnosti. Když bychom to neudělali dnes, zaplatili bychom za to v budoucnosti větší cenu,“ řekl Çavuşoğlu.
Ministr současně nepřímo varoval syrský režim před dohodou s Kurdy z YPG: „Bedlivě sledujeme tato témata. Jestli syrský režim vstoupí do oblasti východně od Eufratu, jestli se toho odváží a zda jedná s YPG, to jsou otázky, které musejí být zodpovězeny.“
Çavuşoğlu potvrdil, že jedná s USA i dalšími silami, které působí v Sýrii, o tom, aby stažení amerických vojáků nevyužily teroristické organizace k infiltraci oblasti. Tím ale mínil nejen Islámský stát, ale také právě YPG, která tam už působí.
Američané přitom YPG podporovali ještě před dvěma týdny při poslední operaci proti Islámskému státu, při níž Kurdové dobyli Hadžín, což bylo aktuální hlavní město samozvaného chalífátu IS.
Ministr Çavuşoğlu zdůraznil, že jediný, s kým Turecko nejedná, je syrský režim, podporovaný Moskvou. S Ruskem však Turecko jedná, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý oznámil, že plánuje osobní setkání s Vladimirem Putinem.
Náhlé rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout vojáky ze Sýrie je terčem kritiky nejen ze strany Kurdů, pro které je to rána pod pás, ale i dalších spojenců. Vedlo také k rezignaci šéfa Pentagonu Jamese Mattise, který s tímto krokem nesouhlasil.
