Turci demonstrují kvůli růstu cen energií a inflaci, chtějí odchod Erdogana

V neděli vyšli do ulic lidé protestovat nejen v kurdských městech Mardin a Diyarbakir na jihovýchodě země, ale také v Izmiru na západě Turecka. Na transparentech měli hesla vyzývající k rezignaci prezidenta Erdogana a kritizující energetickou společnost Dicle Electiricy.

V Mardinu protestující skandovali „Erdogane, rezignuj” a „Vládo, odstup”. Zasáhla proti nim policie, k jejich rozehnání použila slzný plyn. Neupřesněný počet demonstrantů byl zadržen.

Už v pátek se demonstrace proti růstu cen energií konaly ve východoturecké provincii Agri a ve městě Mugla na západě Turecka. V Istanbulu vedla demonstraci opoziční Strana práce (TÍP). Její představitel uvedl: „Prezidentský palác shromažďuje bohatství a my za to platíme.“ Dodal, že v prosinci slíbené padesátiprocentní zvýšení minimální mzdy nic neřeší.

Ceny elektřiny se v Turecku od 1. ledna zvýšily asi o 50 procent pro domácnosti a o více než 100 procent pro podniky. Současně s tím výrazně stoupají i ceny plynu. V zemi rostou už déle i ceny zboží a potravin. Minulý měsíc míra inflace v Turecku vystoupila na 48,7 procenta, což bylo nejvíce od dubna 2002, v prosinci činila 36 procent.

Nezávislá turecká iniciativa ENAGroup monitorující inflaci odhaduje, že ve skutečnosti loni stoupl index spotřebitelských cen o 115,7 procenta. Ekonom z univerzity Yasar v Izmiru Anil Aba uvedl ve vyjádření pro CourthouseNews: „Ceny už neexistují. Pokaždé, když jdu nakupovat, jsou jiné.“

Výrazně oslabuje i turecká lira, od září ztratila 37 procent vůči dolaru, za celý rok 45 procent, uvedl list the Financial Times. Zatímco ve světě v takovém případě banky zvyšují úrokovou sazbu, aby udržely měnu a zbrzdily inflaci, turecká centrální banka na popud prezidenta Erdogana naopak úrokovou sazbu snižuje, aby tímto neobvyklým krokem oživila hospodářství.

FOTO: Emrah Gurel, ČTK/AP

„Erdogan dlouho tlačil na centrální banku, aby udržovala úrokové sazby nízké, protože se hlásí k bláznivé teorii, že inflace je způsobena vysokými úrokovými sazbami,“ uvedla v prosinci bývalá hlavní ekonomka Světové banky Anne Kruegerová.

„Jakýkoli odpovědný ekonom by poukázal na to, že k utlumení inflace jsou potřeba vyšší, a ne nižší úrokové sazby. Ale Erdogan trvá na svém zvráceném přesvědčení.“

Turecko navíc sužuje nedostatek energie, v druhé půlce ledna omezilo její dodávky průmyslovým podnikům a výrobu musel snížit na polovinu výrobce autodílů Tofas, který je zčásti vlastněn skupinou Fiat Chrysler. Podobně postižen byl i společný podnik Renaultu v Burse.

K nedostatku energie přispělo v lednu pozastavení dodávek plynu z Íránu, který se podílí deseti procenty na importu plynu do Turecka. Důvodem byly technické problémy na íránské straně. Spotřeba energií přitom neobvykle stoupla, protože v zemi panuje tuhá zima. Polovina elektřiny je v Turecku navíc vyráběna v tepelných elektrárnách spalujících plyn.

Kvůli narůstajícím životním nákladům demonstrovaly tisíce Turků už na podzim, kdy v Istanbulu i Ankaře rovněž požadovali demisi vlády.